Majetek nových ministrů: Ťok naspořil milióny, Šlechtová statisíce, Valachová tisíce

Dva týdny totiž zbývají politikům na to, aby předložili obvyklou zprávu o svých majetkových změnách za uplynulý rok. Vládu ale brzy čeká projednávání novely zákona o střetu zájmů, která předpokládá, že veřejní činitelé budou muset podávat mnohem detailnější informace o svém jmění a dluzích než dosud.

Především budou muset zveřejnit kompletní majetek hned při nástupu do parlamentu a vlády. Už v lednu 2014 před jmenováním Sobotkovy vlády Právo otisklo odpovědi ministrů na majetkový dotazník.

Z odpovědí čtyř nových ministrů vyplývá, že nejmajetnějším je někdejší šéf Skansky Ťok, jehož úspory se pohybují kolem 10 miliónů korun, že Šlechtová neměla štěstí při výběru cenných papírů, Pelikán si zřejmě hodně cení svá dvě jízdní kola a že Valachová tučné částky na kontě nemá. „Jako mladá rodina máme úspory v řádech desítek tisíc,“ přiznala v dotazníku Právu.

Nová šéfka školství přidala i další detaily, na které si vzpomněla, podrobná čísla předloží asi za 14 dní. Přitom by nemusela, protože podle zákona by jí povinnost vznikla až příští rok. „Majetkové přiznání v souvislosti s nástupem do funkce i se všemi detaily podám do konce měsíce,“ slíbila však.

Osloven Právem byl i ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), který novelu o střetu zájmů předkládá na vládu a jenž v lednu 2014 na dotazník jako jediný z ministrů soc. dem. neodpověděl. Ten podobně jako Valachová uvedl majetek, na který si vzpomněl. Pokud jde o podrobnosti, také odkázal na majetkové přiznání, které dodá do Senátu.

„Dřívější podrobnou informaci neplánuji, protože se chci oznámením věnovat natolik, aby tam nebyly chyby, kvůli kterým by mě pak někdo zbytečně zkoušel nachytat na byť drobných nepřesnostech. Oproti předchozímu roku se mé majetkové poměry ani mé rodiny ale nijak zásadně nezměnily,“ řekl Právu.

Povinnost zveřejnit toto přiznání do 30. června se však podle dosavadního znění zákona týká jen změn v uplynulém kalendářním roce – někdo proto vykazuje nulu, protože si nic nekoupil. Pokud si někdo už před nástupem do funkce pořídil třeba vilu za 20 miliónů, nemusí to dosud do přiznání zapisovat. A právě to se má změnit.

Dienstbierova novela zákona o střetu zájmů navrhuje zřízení centrální evidence majetkových přiznání veřejných funkcionářů, kam kromě prezidenta mají spadat všichni placení politici, zavádí minimální pokutu za chybějící či neúplné přiznání a povinnost zveřejnit stav majetku v den nástupu do funkce.

Podle Dienstbiera zákon řeší jedno z témat iniciativy Rekonstrukce státu, které je zakotveno i v koaliční smlouvě. „Samozřejmě ale neřeší potenciální střety zájmů, jako je zákaz křížového vlastnictví médií či jak nakládat s podíly v obchodních korporacích,“ řekl Právu s nepřímou narážkou na Andreje Babiše.

Podle programového ředitele české pobočky Transparency International Radima Bureše jsou navrhované změny pozitivní. „Centralizaci podání považuji za poměrně významnou, stejně jako zveřejnění výchozího stavu majetku,“ řekl Právu.

Nejvyšší pokuta ve správním řízení za nesrovnalosti v přiznání ve výši 50 tisíc korun zůstane, provinilec ale nebude moci odejít bez trestu jako doteď, bude muset zaplatit minimálně tisícovku.

Podle Bureše 50 tisíc jako maximální sankce stačí. „Výše pokuty není to nejdůležitější. Kdyby někdo opakovaně porušoval svoji povinnost, tak si na něm média smlsnou,“ dodal. Potíž je ale v tom, že případné přestupkové řízení stejně zůstává utajené, protože jde o neveřejné jednání.

Jako problematické Bureš ale vidí, že přestupky budou projednávat dále obecní úřady. „Zejména skutečnost, když má třeba starostovi sankci uložit jeho podřízený, je problém. Řada zemí jako Lotyšsko na to má centrální instituci,“ podotkl. O konečném znění zákona nakonec stejně rozhodne parlament, vládní koalice ale většinu i podporu pro změny má.

Lídr poslanců ANO Jaroslav Faltýnek řekl Právu, že babišovci za záměrem jasně stojí. „Při nástupu do funkce naši poslanci zveřejnili svůj nemovitý a movitý majetek a do notářské úschovy uložili stav svých účtů,“ podotkl.

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se zveřejňování majetku nebrání a nemyslí si, že by jeho strana byla proti. „Stejně jsme to dělali dobrovolně a osobně nemám problém přiznat svůj poměrně malý majetek,“ řekl Právu. Je ale podle něj prý k debatě, jestli by do zákona měli spadat i starostové.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek si myslí, že kdo bude chtít zákon obejít, obejde ho. „Nedomnívám se, že pro nepoctivé politiky to bude zásadní překážka,“ řekl k tomu Právu.

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura by se nebránil debatě o zpřísňování sankcí, avšak důvod ke změně podmínek nevidí.

„Současný stav, pokud jde o politiky, je v zásadě vyhovující. Kdo chce, tak se do registru dostane. Má tudíž možnost porovnat u politiků, kteří jsou ve funkci déle, jak se jejich majetkové poměry měnily,“ prohlásil. Dodal, že by naopak o úředníky zúžil množinu lidí, kteří budou mít povinnost dokládat majetek.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš změny považuje za dílčí krok k regulaci střetu zájmů. „Řeší ale jen podhoubí. Kardinální střety zájmů typu, do jaké míry oligarchie prorůstá médii a politikou, řešit nemůže, protože tito lidé to hravě splní,“ podotkl.