Článek
Ne všechny pozemky na skládce, která vznikla hlavně v 70. a 80. letech minulého století, totiž patří Praze. Majitelé parcel si přejí, aby odpad zmizel, město to však považuje za nerealistické a nesmírně nákladné.
Právě kvůli vyklizení pozemků zažalovala hlavní město místní rodina Klánů, zastupitel Pavel Klán (ODS) kandiduje na chuchelského starostu. Spor je nyní přerušen. „Probíhá mediace, snažíme se spor vyřešit smírně,“ řekla Právu radní Jana Plamínková (STAN).
Český odpad stále často končí na skládkách. Evropským dotacím navzdory
Není především jasné, zda za uložený odpad odpovídá město, ke vzniku skládky totiž chybějí dokumenty.
Před jejím vznikem měřil nejvyšší kopec v Radotínsko-Chuchelském háji necelých 300 metrů. Vrchol skládky je nyní asi ve 345 metrech nad mořem. Měření dříve zaznamenala pohyb svahu, nebylo také jasné, co všechno skládka ukrývá.
Do Velké Chuchle byly navezeny asi čtyři miliony tun nepůvodního materiálu
Město opakovaně odmítlo nápady na odvoz odpadu kamsi, a to kvůli mnohamiliardovým nákladům.
Podle Plamínkové se podařilo skládku s výjimkou soukromých pozemků v první etapě zajistit. „Podařilo se dodělat kotvení, skládka je přikurtovaná a už nesjíždí,“ uvedla radní.
Druhá etapa spočívá v zamezení vstupu vody. „Je potřeba, aby se to nahoře, v koruně, zakrylo těsnící vrstvou jílu, aby do skládky neteklo. Nahoře by se měla udělat sportoviště pro omladinu, pro což je projekt od Satry,“ uvedla radní.
Na jílové vrstvě by se patrně objevila ornice s trávníky, keři, hřišti, dráhami, s prostorem pro psy.
Soukromých pozemků se projekt netýká, nejsou na koruně skládky. Klán magistrátu oponoval, podle něj nelze provést navážku všech okolních stavebních pozemků, tak aby se to nedotklo pozemků ve vlastnictví jeho rodiny.
O rekultivaci skládky se město snaží dlouho, dokonce se jeden čas zdálo, že by mohlo využít prostředky z evropských fondů.
Z bývalé skládky vytvořil majitel vlastními silami malebnou zahradu
Nyní Plamínková doufá, že se akci podaří dokončit v příštím volebním období a zasadit tak umělý kopec do kontextu krajiny.
Skládku dříve zkoumala společnost Satra, spočítala, že do Velké Chuchle byly navezeny asi čtyři miliony tun nepůvodního materiálu. Nechybějí plasty, naměřeny byly také nevelké koncentrace těžkých kovů.
Další velké pražské skládky komunálního odpadu jsou v Libuši a v Ďáblicích. V 70. letech při stavbě FN Motol začala vznikat také motolská skládka, která nabobtnala do obrovských rozměrů. Sem se odpad, především suť a zemina, vozil ještě při budování tunelů Blanka.