Článek
Pokud by takový člověk podle chystaného návrhu pomohl odhalit organizovanou skupinu zločinců, kterou by pak soud pravomocně odsoudil, spolupracující obviněný by sice byl rovněž uznán vinným, ale nesměl by od soudu dostat žádný trest. Hrozil by mu tak maximálně jen podíl na úhradě škody způsobené poškozeným, kteří by se tak nemuseli bát, že když soud takového člověka nepotrestá, že by od něj nemohli vymáhat škodu.
„Dotyčný tedy bude odsouzen, ale soud bude mít povinnost upustit od jeho potrestání. Zazní tak výrok o jeho vině, nikoli o trestu, což bude pro soudy závazná podmínka. Úplné zproštění obžaloby však možné nebude,“ řekl Právu Pospíšil.
Podle nynější úpravy přitom spolupracující obviněný musí vždy od soudu s nějakým trestem odejít – a záleží jen na libovůli soudce, zda mu uloží nižší než ostatním nebo dokonce pod hranicí trestní sazby, která dotyčnému hrozí. Nicméně to není povinnost.
Dosud šlo jen o nejzávažnější zločiny
V současnosti lze navíc institut spolupracujícího obviněného použít jen v případech, kdy dotyčný odhalí organizovanou skupinu páchající zvlášť závažný zločin, tedy skutek, kde je horní hranice trestní sazby minimálně deset let vězení.
Novela navrhovaná ministerstvem však podle náměstka pro legislativu Františka Korbela povinnost odhalit zvlášť závažný zločin ruší. Takže stačí, když spolupracující obviněný pomůže rozkrýt organizovaný gang, který páchá jakýkoli zločin, kde je i nižší trestní sazba.
„Chceme kompromis, který do sebe zahrne efektivní prvky k získání informací a následnému dopadení pachatelů organizovaných trestných činností. Nyní se ukazuje to, že v současnosti není ten institut dostatečný,“ míní Pospíšil.
Spolupracujícího obviněného policie dosud podle něj příliš nevyužívala, protože dotyčnému člověku nemohla stoprocentně zaručit, že mu soud uloží výrazně nižší trest než ostatním. Teď ale bude mít taková osoba prakticky jistotu, že vůbec žádný trest nedostane.
Šéf ÚOOZ je nadšený
„To je skvělé a my s tím plně souhlasíme. Pro nás by to byla velká výhoda, protože tomu člověku by se tím dala nějaká jistota vlastně už od začátku. Teď ji nemá a je to pořád takové, že se čeká, jestli k tomu soudce přihlédne nebo ne,“ reagoval na návrh ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.
Jeho detektivové prý institut využívají už teď v několika případech, ale změna podle něj dovolí takovým lidem podávat podrobnější informace o organizovaném zločinu a tím lépe odhalit různé gangy.
„V první řadě to pomůže k silnějším a kvalitnějším důkazům pro soud,“ myslí si Šlachta.
Nesmí nikoho zabít ani zranit
Spolupracující obviněný však musí splnit zákonné podmínky, mezi něž patří to, že pomůže klíčovým svědectvím odhalit a následně pravomocně odsoudit organizovanou skupinu (tři a více osob) páchající zločin nebo tomuto zločinu zabránit. Dále nesmí on sám spáchat zločin závažnější, než jakého se dopustili ti, které pomohl dopadnout.
Zatřetí spolupracující obviněný se musí ke svému nezákonnému jednání přiznat a zároveň nesmí spáchat skutek, při kterém někomu úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví nebo dokonce smrt. „Vrazi tedy nebudou beztrestní,“ upozornil Pospíšil.
Jeho náměstek Korbel na dotaz Práva odmítl, že by budoucí povinnost soudů neukládat spolupracujícím obviněným žádný trest snižovala jejich nezávislost.
„Absolutní nezávislost soudci zůstane v otázce určení viny, a co se týká trestu, jde o věc úvahy zákonodárce o tom, co je pro společnost větší přínos a riziko. Podle nás je větším přínosem, když se odsoudí horší trestná činnost více lidí, než to, že nebude dán trest jedné osobě, která v podstatě pomohla spravedlnosti,“ poznamenal Korbel.
Soudci se o nezávislost nebojí
O nezávislost soudců se v této souvislosti nebojí ani předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 a přední člen Soudcovské unie Libor Vávra.
„Takových ustanovení, že soud něco musí udělat, je v trestním řádu spousta. Mně osobně ani systémově by to tedy nevadilo, protože se obávám, že dnešní typ zločinu je takový, že jiné než nestandardní kroky asi moc nefungují,“ uvedl Vávra.
Podle něj jde o rozumnou snahu najít nějakou remízu mezi současnou, ne zcela dostatečnou úpravou a extrémem v podobě kdysi navrhovaného institutu korunního svědka. Ten neúspěšně navrhoval bývalý ministr vnitra Martin Pecina ve Fisherově úřednické vládě, který rovnou požadoval stíhání člověka, jenž odhalí organizovaný gang, úplně zastavit, a tím ho zcela očistit.
Novela je v současnosti na konci připomínkového řízení a Pospíšil počítá s tím, že už na podzim projde schvalovacím procesem v parlamentu, tudíž by mohla začít platit hned od ledna příštího roku.