Souběh chřipky a koronaviru může dorazit i odolné, říká Maďar

V poslední době narostla na sedm až osm procent za celkovou populaci.

Osoby ve věku 65 let a výše mají očkování zdarma už nyní, ale to i mladší osoby, které patří do rizikových skupin.

Ale i když si musíte očkování proti chřipce na místě zaplatit jako samoplátce, tak vám na něj skoro každá pojišťovna slušně přispěje. Cena se pak pohybuje kolem 400 korun, aplikační poplatek činí někde 150, někde 50 korun. Někdy to nabízejí i společnosti svým zaměstnancům, protože vědí, že když bude menší nemocnost, méně to dopadne na provoz.

Velmi podobné. Jsou to lidé, kteří bez ohledu na věk mají cukrovku, chronickou nemoc ledvin, jater, vysoký tlak nebo jsou farmakologicky léčení.

Ale je potřeba říct, že i když je vakcína proti chřipce zdarma, tak proočkovanost populace to nezvyšuje. Jsou lidé, kteří se chtějí očkovat, ať už za peníze, nebo zdarma, protože nechtějí být nemocní a riskovat těžší průběh. Ale pak jsou ti, kterým nepomůže, ani když je zdarma.

Jsou kolem toho četné fámy. Je to vakcína laickou veřejností stigmatizovaná. Z nějakého důvodu je těch fám kolem ní nejvíc ze všech vakcín. V ordinaci mám pacienty, kteří třeba když mají někam vycestovat, tak se nechají očkovat proti vzteklině, břišnímu tyfu, choleře. Ale když jim řeknu, že v lednu je na daném místě velké riziko onemocnění chřipkou, tak odmítnou, že ani za nic.

Ty fámy třeba říkají, že když se necháte jednou očkovat, tak se musíte nechat očkovat už navždy, jinak budete mít těžký průběh. Nebo že stejně neochrání a že samo ještě může způsobit další komplikace. A další nesmysly.

Odborné autority jako Světová zdravotnická organizace nebo Evropská komise by chtěly, aby proočkovanost rizikových skupin byla 75 procent a běžné populace 20 až 30 procent. U nás činí proočkovanost rizikové skupiny něco mezi těmi 20 a 30 procenty a běžná populace je na úplně směšné úrovni do osmi procent. Bohužel příkladem nejdou ani zdravotníci.

ČR vakcíny proti chřipce nevyrábí. Všechny dovážíme. A protože se v minulosti vakcíny u nás někdy i po tisících pálily, je vyjednávání s výrobci složité. Vypadá to tak, že vakcín může být k dispozici 900 tisíc, možná milion, takže pro maximálně deset procent populace. Budou hlavně pro rizikové skupiny a zdravotníky, kteří o ně pečují, a klíčové sektory.

Nedopracujeme se k tomu, aby se proočkovanost násobně zvýšila. Protože v ČR dlouhodobě nebyl zájem, výrobci se spoléhají na poptávku z jiných zemí. Takže vakcíny rozhodně nebudou pro každého.

Tak to nefunguje. Je tam řada potíží. Výrobci jsou schopni přivézt vakcíny jen na základě závazných objednávek. Praktičtí lékaři si ji musí předobjednat a garantovat koupi. Výrobce má jistotu, že od října bude na severní polokouli o vakcíny zájem, a dají je tam, kde je poptávka stabilnější. Proto je vyveze raději třeba do Německa, kde je větší šance, že se velká část nespálí.

To je cesta. Zrovna tento týden jsme se o tom na ministerstvu bavili. Jenže tento systém definuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. A na to je třeba ho změnit v legislativním řízení. A ty objednávky se dělají už v prvním pololetí.

Ale i do budoucna je třeba změnit systém tak, aby vakcíny neplatili praktičtí lékaři ze svých peněz, jimž to následně proplácí pojišťovna. Představte si, že když si objedná lékař vakcíny za čtvrt milionu a při uskladnění se mu vypne lednice, tak je to jeho čistá ztráta. Musíme změnit systém tak, aby se dělal státní tendr apod. To už však nevyřešíme tuto sezonu. Technologie výroby chřipkové vakcíny je natolik náročná, že na globální spotřebu se připravují vakcíny několik měsíců.

Je ještě šance, že když některý výrobce nevyhraje v některé zemi státní tendr, tak ty vakcíny, které pro daný region byly připraveny, se budou snažit rozdělit do jiných zemí. Státní ústav pro kontrolu léčiv na tom pracoval a i pan ministr Vojtěch se snažil. Milion vakcín bychom mohli dostat.

Chřipkové sezoně v říjnu předcházejí nechřipkové patogeny, které tou dobou dominují. Chřipkový virus přichází až později, v prosinci až únoru. Chřipkové očkování by na počátku sezony vliv na počty horeček a kašlů úplně nemělo. Tady může být ještě násobně víc případů stavu, kterému říkáme „chřipce podobná nemoc“.

Příznaky připomínají chřipku i koronavirovou nákazu, ale jsou to jiné patogeny. A těch je tou dobou násobně víc. Pokud nám bude něco zahlcovat systémy detekce a trasování, tak to spíš tyto patogeny. Takže deset procent nic nevyřeší, ale možná pro příští roky se podaří vyjednat větší objem vakcín.

Zhruba tak to je. Mimochodem, čekali jsme, že chřipková sezona od podzimu do jara 2019/2020 bude horší než ta předchozí 2018/2019, protože jsme měli nové áčkové kmeny chřipkového viru. A to je vždycky horší průběh. Ale nestalo se tak. Zatímco v předchozí sezoně umřelo přímo na chřipku 200 lidí a ostatní stovky na komplikace s ní spojené, tak tuto sezonu umřelo přímo na chřipku kolem 50 lidí.

Takže ta opatření, která se dodržovala kvůli koronaviru, a teď nemyslím jen karanténu, snížila počet respiračních nákaz. Krční lékaři říkali, že tak málo lidí s respirační nákazou k nim nechodilo za celou profesní dráhu.

Ale když jste měl angínu, tak vám nic jiného nezbylo. Ono to nebylo ani potom, když už péče nebyla omezena. A akutní péče nebyla omezena nikdy. Takže když se vytáhnou roušky, dezinfekce a budou se dodržovat rozestupy, klesne výskyt všech respiračních nákaz a ušetří se peníze a lidské životy. Ani ta opatření nemusí být povinně, může to být třeba jen na zvážení managementu firmy, obchodního centra.

Tzv. superinfekce se obáváme. Když dostane člověk chřipku, tak mu to oslabí lokální obranyschopnost dýchacích cest a tím pádem se koronaviru otevře dálnice přímo do plic. Koronavirus, když narazí na fungující imunitní systém, není schopen ho překonat. Ale když už ho překoná, třeba v důsledku předchozí nebo současné chřipky, tak se dostane do plic a tam se mu daří velmi dobře. Je schopen narušit i zničit funkci tkání za krátkou dobu. Bojíme se, že se spojí s jinými virózami a nákaza bude horší. Imunitní systém sice je schopen zvládnout dvě infekce najednou, ale nemusí. Záleží na závažnosti.

Je velká obava, že se na podzim a zimu choroby spojí. Teoreticky by se mohlo stát, že by o život mohl bojovat i někdo, kdo není riziková osoba. Kdyby dostal těžkou chřipku a k tomu koronavirus, tak to fakt může být komplikace. I kdyby měl mít bez chřipky lehký průběh.

Je to podobné, jako když se spojí virus chřipky s bakterií pneumokoka a způsobí těžký zápal plic. Hodně lidí, zejména seniorů, na to umírá.