Článek
„Zničující by to bylo pouze tehdy, kdyby napadlo deset patnáct centimetrů sněhu a začalo to lámat květy nebo větve. Pokud to ale vypadá, že od šesti set metrů nad mořem napadne mezi dvěma a třemi centimetry sněhu, tak by to květům vadit vůbec nemělo,“ uvedl Kovařík.
Přitom připomněl, že sníh vzniká v mracích při nižších teplotách. „Tam, kam dopadne, budou teploty i v noci a k ránu kolem plus jednoho až tří stupňů. Sníh květ nespálí. Ať je to třešeň, slíva, višeň, nebo jabloň, která je choulostivější, tak by je to spálit nemělo,“ podotkl pozorovatel a meteorolog, podle něhož sníh v květnu není ničím mimořádným.
V sobotu i v neděli by se teploty měly pohybovat ráno těsně nad bodem mrazu a odpoledne pak mezi třemi a sedmi stupni.
Sníh by podle něj mohl padat v sobotu od 550 metrů nad mořem a v neděli od 650 metrů.
Problém může podle Kovaříka nastat z neděle na pondělí. „To se asi vyčasí a teploty by mohly klesnout pod bod mrazu. Záleží na tom, kolik bude oblačnosti. Když jí bude hodně, bude mráz slabší,“ dodal.
Dosavadní charakter počasí, kdy v dubnu tři týdny prakticky nepršelo, podle Kovaříka definitivně končí. Ačkoliv duben již pominul, do poloviny května lze očekávat aprílové počasí.
„Objeví se přeháňky a nebudeme mít jistotu dvou po sobě jdoucích dnů se slunečným počasím. Bude spíše oblačno a přeháňky. Sucho bude, dá se říct, zažehnáno, protože bude hodně pršet,“ řekl meteorolog.
Druhá polovina května má podle Kovaříka přát zemědělcům. Teploty se mají odpoledne pohybovat mezi 16 a 18 stupni, při sluníčku až 21 stupni. Rozhodně podle meteorologa nelze očekávat, že by se mohly teploty dostávat k 25 stupňům Celsia. „To by se mohlo objevit zřídkakdy na konci května,“ poznamenal.
„Vypadá to, že bude platit pranostika Studený máj, v stodole ráj,“ konstatoval Kovařík, podle něhož většina z pranostik hovoří o chladném počasí v květnu s pochvalou. „Je to důležitý základ jak pro obiloviny, tak brambory, které teplo v této části roku moc nepotřebují,“ uzavřel.