Lustrace je účelová, Zeman líčí na Babiše, tvrdí Schwarzenberg

Babiš se soudí na Slovensku, že nebyl vědomým spolupracovníkem StB, verdikt má padnout v lednu.

„Dokud byla možnost menšinové vlády s podporou komunistů, tak o lustračním osvědčení nikdo nemluvil, ale teď se to proti Burešovi hodí,“ řekl v pondělí Právu Schwarzenberg. Narážel na to, že Babiš měl být údajně veden jako agent pod krycím jménem Bureš. Podle šéfa TOP 09 by ale čisté lustrační osvědčení mělo být podmínkou pro vstup do vlády.

O Zemanově postoji mluvila jeho mluvčí Hana Burianová. „Žádné výjimky zákon nepřipouští a prezident republiky splnění všech podmínek pro jmenování členů vlády vyžadoval a nadále vyžaduje,“ řekla pondělním LN v souvislosti s lustracemi.

Místopředsedkyně ANO Věra Jourová v ČT reagovala, že jednu ze zvažovaných variant představuje i účast ve vládě bez Babiše. Právě toto ale předseda v sobotním Právu jasně odmítl. „To si představit nedovedu,“ uvedl s tím, že podle názoru jeho právníků lustrační osvědčení pro vstup do vlády nepotřebuje.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky čisté lustrační osvědčení členů vlády patří ke zvyklostem, které by měly být respektovány. Absence lustračního osvědčení ale podle něho není „fatální komplikace“ pro zahájení jednání o vládě.

„Chceme jednat o programu, teprve poté o otázkách personálního zastoupení. Odpovědnost ponesou jednotlivé strany, které své zástupce vysílají do vlády,“ uvedl Sobotka.

Dodal, že kandidáti soc. dem. na ministry se negativním lustračním osvědčením prokážou. Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek zapochyboval, zda prokazování se lustračním osvědčením je ústavní zvyklost.

„Pokud ten požadavek je, tak se KDU-ČSL netýká. Myslím si, že ale každý, koho se to týká, by měl mít lustrační osvědčení,“ uvedl v ČT.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina potvrdil Právu, že lustrační osvědčení předkládal už u Fischerovy vlády v roce 2009, kde zastával stejný post. „Úřad vlády nás požádal před naším jmenováním, abychom poskytli lustrační osvědčení, a za všechny to pak poslal na Hrad. V nynější vládě jsem ho podruhé předkládat nemusel, protože ho měli v záznamech z minula,“ uvedl.

Odborníci však nejsou zajedno, zda je dokument pro člena vlády nutný. Ústavní právník Václav Pavlíček upozornil, že lustrační zákon naráží na nepřípustnost diskriminace, která je v ústavě. „Lustrační osvědčení se vztahuje na orgány státní správy, nikoli ústavní činitele. To by takové omezení muselo být na úrovni ústavního zákona, a v ústavě nic takového není. Podle ní má každý právo bez jakékoli diskriminace k přístupu k veřejným a jiným funkcím,“ řekl Právu.

Podle něj by touto logikou teoreticky bylo možné chtít čisté lustrační osvědčení od kandidátů na prezidenta či poslanců a senátorů.

Ústavní právník Jan Wintr podotkl, že lustrační zákon hovoří o funkcích obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním v orgánech státní správy ČR.

„Orgánem státní správy je i ministerstvo a ministr je funkce obsazovaná jmenováním. Dosud prezidenti při jmenování ministrů lustrační osvědčení požadovali. Je ovšem otázkou, jestli může běžný zákon stanovit takové omezení výkonu ústavní funkce bez zmocnění v ústavě. Domnívám se, že 24 let po revoluci už nastává čas na vážnou úvahu o zrušení lustračního zákona,“ uvedl pro Právo.

Ústavní právník Jan Kysela se také domnívá, že zákon cílí hlavně na úředníky, ale že ho lze vykládat tak, že se bude vztahovat i na členy kabinetu. „Ministr v něm jako funkce není jednoznačně zmíněna, ale lze na ně pohlížet jako na šéfy státní správy a z tohoto titulu je do zákona zahrnout. Když bude prezident trvat na setrvalé praxi, že členové vlády předávají lustrační osvědčení, tak mu to lze těžko zazlívat,“ řekl Právu.

Podle něj není důležité, že na Slovensku nyní neplatí lustrační zákon, protože by české úřady stejně musely žádat ty slovenské o vyjádření k Babišově minulosti.