Článek
Můžete přiblížit, co je to hlubinné úložiště?
Hlubinné úložiště je zařízení k likvidaci všech druhů radioaktivních odpadů, které Česká republika vyprodukuje. Konkrétně jde o odpady nepřijatelné do stávajících přípovrchových nebo povrchových úložišť. Základ inventáře bude tvořit vyhořelé jaderné palivo, počítá se i s ostatními vysoce aktivními odpady. V současné době hledáme v hloubce 500 metrů kostku horniny, která pojme veškerý současný a předpokládaný inventář z českého jaderného průmyslu. Pro naši zemi se počítá s jedním takovým úložištěm.
Zazněly i obavy, že by u nás mohl být skladován odpad ze zahraničí.
Nic takového se u nás v žádném případě neplánuje. Bude to zařízení, které bude sloužit výhradně pro potřeby České republiky. Pro žádný jiný odpad ani nehledáme kapacitu, hledáme kapacitu pouze pro český odpad.
Obří náklad pro Temelín už jede po českých silnicích
Jaká bude kapacita úložiště?
Počítáme s umístěním přibližně 9,5 tisíce tun použitého paliva a 4,5 tisíce kubíků ostatních druhů odpadů, jako jsou odpady z vyřazování jaderných elektráren. To odpovídá šedesátileté životnosti stávajících jaderných zdrojů a dalších tří nových zdrojů. Úložiště musí do roku 2050 splnit všechny bezpečnostní požadavky. Zjednodušeně řečeno: většinu požadavků kladených na jadernou elektrárnu musí splnit i hlubinné úložiště.
Lukáš Vondrovic ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
Doporučili jste zúžení počtu lokalit na čtyři z původních devíti. Na jakém základě jste rozhodovali?
Už to řešíme od počátku 90. let, kdy bylo vytipováno asi 30 lokalit. Postupně jsme se dostali k těm devíti. V předchozích etapách hrála hlavní roli geologická kritéria. V této fázi jsme zvolili kombinaci tří kritérií. Prvním je technická proveditelnost, tedy zda má horninový masiv dostatečnou rezervu k uskladnění odpadu. Dalším pak dlouhodobá bezpečnost, tedy jak moc je hornina stabilní, jak se mění, jak rychle nebo pomalu teče podzemní voda, kam doteče. Posuzovali jsme rovněž kritéria vlivu na životní prostředí. Na základě všech těchto kritérií jsme doporučili čtyři lokality.
Vychází některé z nich lépe než jiné?
Některé lokality mají relativně lepší známku. Podle známkového hodnocení je jakési pořadí jedna až čtyři. Nicméně vzhledem k existujícím nejistotám vždy mluvíme o skupině lokalit, která vyšla relativně lépe a relativně hůře.
Jednou z doporučených lokalit je i Janoch u Temelína. Má výhodu v tom, že je v blízkosti jaderné elektrárny?
U lokalit v okolí jaderných elektráren byla data získávána od roku 2015. Základním předpokladem bylo, že pokud je území schopno hostit jadernou elektrárnu, existuje předpoklad, že by horninové prostředí mohlo být potenciálně vhodné pro umístění hlubinného úložiště. Když už jednou prošlo licenčním řízením a existuje tam jaderný zdroj, mohlo by také podloží být perspektivní.
Rada schválila zúžení počtu lokalit pro úložiště jaderného odpadu. Rozhodne vláda
Obyvatelé obcí ve vytipovaných lokalitách mají obavy z bezpečnosti. Jak bude zajištěna?
Bezpečnost je zajištěna vlastní horninou, tedy 500 metry neporušeného skalního masivu, a kombinací inženýrských bariér. Každá má velmi přesné požadavky na životnost, například ukládací kontejner musí vydržet až stovky tisíc let. Za druhé všechny předpoklady musíme dokázat pomocí sofistikovaných modelů, které následně ve fázi licencování posoudí Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Základním systémem je kombinace přírodních a uměle vytvořených bariér. Hornině pomáháme uměle vytvořenými překážkami. Jednou z nich je například jílové těsnění, kterým bude obklopen ukládací kontejner, v němž bude umístěn ukládaný materiál. Úložiště radioaktivních odpadů krom toho není nic nového. V České republice již existují úložiště Richard, Bratrství a Dukovany, které bezpečně provozujeme, v případě Richarda už od 60. let minulého století. Princip bezpečného ukládání radioaktivních odpadů pod zem tedy již existuje.
Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím?
Celosvětově nejdále jsou ve Švédsku a Finsku, kde se již úložiště staví. Ve Francii mají finální lokalitu a koncept, my jsme teď se Švýcarskem a Kanadou ve druhé vlně států, které mají svůj program, lokality, podzemní laboratoř. Pak je tu případ Německa, kde došlo k přerušení programu a začínají teď znovu od nuly.
Kolik bude úložiště stát?
Celkové náklady na výstavbu, provoz a uzavření úložiště jsou vyčísleny kolem 130 miliard korun. Plánovaná doba provozu úložiště je 100 let, do roku 2165.
Nákladní auto vezlo z Itálie přes Moravu nebezpečný zdravotnický odpad
Obce kolem jaderných elektráren dostávají finanční podporu. Jak to bude u úložiště?
Celkově za životní cyklus hlubinného úložiště od průzkumu lokalit k uzavření to mohou být až stovky milionů korun vyplacených na kompenzacích.
Kdy výběr skončí a začne se s výstavbou?
Podle současné koncepce je termínem rok 2025. Záleží ale na tom, kdy vláda rozhodne o našem doporučení ohledně lokalit. Po výběru finální lokality požádáme ministerstvo životního prostřední o stanovení chráněného území. Provoz úložiště by měl být spuštěn v roce 2065.