Luční bouda dostala nepříjemný narozeninový dárek, třikrát dražší elektřinu

Provozovatel boudy, pražská společnost AEZZ, zaplatí po další tři roky za nezbytné energie každoročně namísto dosavadních dvou zhruba šest milionů korun. Ceny služeb přesto zůstanou na současné úrovni.

„Fixace elektřiny nám končí s koncem letošního roku a vzhledem k situaci jsme se rozhodli ji raději zafixovat na další tři roky, ovšem už za nové, vyšší ceny. Promítnout dražší energie do cen nemíníme. Beztak nejsou zrovna nízké,“ konstatovala spolumajitelka Luční boudy, advokátka Klára Sovová.

Růst cen energií a vůbec všeho přiměl provozovatele jednoho z posledních rekreačních kolosů na horských hřebenech přemýšlet o razantních úsporách. Luční bouda se mění v chytrý dům s maximálně možnou energetickou úsporou.

„Došlo na tepelná čerpadla a řízené topení, jež vytápí pouze obsazené pokoje a zóny rozlehlé boudy s nejvyšší koncentrací hostů, nebo výměnu spotřebičů,“ přiblížila Sovová.

Majitelé Luční boudy se chystají obnovit původní hydroelektrárnu, jejíž Francisovu turbínu poslali po vyzvednutí vrtulníkem před časem do opravy.

„Začala papírová válka s úřady o opětovném spuštění vodní elektrárny, jejíž komponenty zůstaly zachovány. Zprovoznění bude administrativně složitější než kdysi. Nepřinese to sice zázračný efekt, kapacita elektrárny boudu neutáhne, přesto to stojí za námahu,“ míní Sovová.

Majitelé Luční boudu s celkem sto třiceti lůžky s nejvýše položeným minipivovarem ve střední Evropě, vlastní pekárnou proslavenou obřími rohlíky a řadou dalších výjimečností, jako třeba pivními lázněmi, drží spolu s Labskou boudou dvě desetiletí nad vodou.

Posledních třináct let jsou v černých číslech. Ostatní mamutí rekreačky na krkonošských hřebenech buďto zkrachovaly, nebo shořely – jako dnes v daleko menší podobě obnovená Petrovka.

„Recept je jednoduchý. Umět počítat, být do práce na horách zapálený, a hlavně dostat na hřebeny lidi. Chtěla bych jim poděkovat, že pomohli udržet Luční i Labskou boudu,“ říká Sovová, jež boudu prvních sedm let sanovala z výtěžku z advokacie.

„Všechno, co vydělá, jak Luční, kde se každoročně otočí kolem dvou set tisíc lidí, tak Labská bouda s roční návštěvností osmdesát tisíc turistů, jde zpět do provozu,“ tvrdí.

Luční bouda, Wiesenbaude, nejvíce spojená s krkonošským rodem Rennerů, za dosavadní čtyřsetletou existenci několikrát vyhořela a opět vstala z mrtvých. Bouda ve výšce 1410 metrů, kde o víkendu napadl sněhový poprašek, měla naposledy namále po privatizaci v devadesátých letech minulého století.

Začátkem jednadvacátého století se schylovalo k zániku zchátralé a uzavřené boudy nabízené konkurzním správcem za pět milionů korun. Záchrana přišla v hodině dvanácté, kdy Luční boudu za dvojnásobnou sumu koupila společnost AEZZ.