Lovec bouřek: O tornádu jsme věděli předem, podmínky pro vznik byly ideální

Já to nestihl, uvízl jsem na D1, která byla totálně zacpaná. Ale byla tam hromada kolegů. Všichni jsou naštěstí v pořádku. Když jsem viděl fotografie, bylo mi z toho úplně špatně.

Ano, dalo se to předpokládat. Bylo vydané varování od kolegů z Evropy, kteří sledují numerické modely. Upozorňovali na vznik silných bouřek. Podmínky na to byly tak „výborné“, že byla prakticky stoprocentní pravděpodobnost, že se tam tornádo spustí.

To nevím, zrovna to s kolegy řešíme, jestli „Hydrák“ (Český hydrometeorologický ústav – pozn. red.) nezaspal. Já je nechci urazit, víceméně s nimi spolupracuji. Ale nechápu to ani já, ani nikdo z nás. Oni mají dopplerovský radar, vidí na něm rotaci i vývoj té buňky.

Divím se, že ústav třeba nepřerušil vysílání v rádiu a nevaroval, že se na to a to město může spustit tornádo. Nebo že nevaroval, že padají deseticentimetrové kroupy. Samozřejmě ale, že to byla výjimečná situace.

To se mě ptají úplně všichni.

Říká se, že s prvními kapkami deště musíte pryč, protože voda vodí a může vás trefit blesk. Proto s prvními kapkami utíkáme alespoň do auta nebo do nějakého úkrytu.

Protože v Česku nejsou tornáda častá, tak když lidé viděli, že se zformovalo tornádo, vyběhli ven, vzali telefony a začali to natáčet. To je pak jasné, že máme mnoho zraněných. Při tornádu létají trosky, dřevo, sklo, automobily. V USA, když se vyhlásí, že budou tornáda, tak lidé zalezou do sklepa a počkají.

Tak do koupelny, do vany. V bytovkách tornádo vymlátí okna. Prostě musíte zalézt někam doprostřed bytu, daleko od oken.

Tornádo ne, ale tromby, tedy vzdušné víry, co se nedotýkají země. Trombu můžete mít klidně nad hlavou, ta vám nic neudělá. Může se samozřejmě protáhnout až na zem a stát se z ní tornádo.

Spoustu takových situací jsem zažil.

Nelézt do lesa, protože tam hrozí pády stromů, nelézt nikam, kde na vás může něco spadnout. Když pozorujeme bouřku, tak jedeme před ní, do jejího čela. Když se jedná o supercely, tak ty se většinou pozorují ze strany.

Já jako pozorovatel se snažím bouřím nadjíždět, pozorovat je z dálky. Protože když je nade mnou, tak neuvidím nic. Takže když se pět nebo deset kilometrů přede mnou spustí tornádo, tak můžu být v klidu. Ten tubus se deset kilometrů nenahne. Ale po zemi cestuje, je to jako když držíte v ruce provázek a spustíte ho na zem, hýbe se.

Snad v pondělí či úterý mají přijít další bouřky, ale myslím, že už tak silné nebudou.