Článek
„Podporujeme, aby byl zákon schválen tak, jak přišel z vlády, jen se navíc ve Sněmovně zrušila výjimka pro lobbování ČEZ, kterou si prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN),“ řekl Novinkám a Právu předseda klubu Pirátů Jakub Michálek.
Aby lobbování ve prospěch ČEZ bylo také nutné hlásit do registru, prosazuje i ANO a neziskové organizace Transparency International a Rekonstrukce státu. „To, že mezi lobbisty nebudou zahrnuti zástupci polostátních firem, otevře prostor pro obcházení pravidel. Byli bychom rádi, kdyby při projednávání zákona ve Sněmovně došlo v této oblasti ještě ke změně,“ řekl Novinkám a Právu vedoucí analytického oddělení Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Zákon o lobbování se bude vztahovat na prezidenta i asistenty
Nad otázkou, zda by se zákon regulující lobbisty měl týkat i polostátních firem a ČEZ, vedla vláda dlouho diskuzi. Nakonec rozhodla, aby se podniků norma nedotkla.
Naopak do zákona byli zahrnuti asistenti poslanců a senátorů a prezident republiky. To je podle šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy špatně a ze zákona je chce zase odstranit. „Budeme se o tom muset bavit,“ poznamenal.
Co se týká ČEZ, diskuzi se nebrání. „Pokud státní podniky komunikují se svým zřizovatelem, tak podle mě nejsou lobbisty,“ míní Benda. „ČEZ je specifický případ, protože není jasné, zda je zřizovatelem vláda, nebo jenom ministerstvo financí. Ale když se bude vojenský podnik bavit s ministerstvem obrany, tak podle mě lobbista není. Pokud by se však bavil s poslanci, senátory, tak lobbista je,“ myslí si Benda.
Stejně jako Michálek však stojí o to, aby byl zákon schválen, a to tak, aby byl do poloviny roku 2025 účinný. Jinak totiž může Evropská komise pozastavit platby z Národního plánu obnovy, ve kterém jde o 220 miliard korun.
V budoucnu i radnice?
Lobbování vládní norma specifikuje jako činnost, která se snaží ovlivnit jednání „lobbovaného“, například poslance, senátora, ministra, prezidenta a dalších, při přípravě právního předpisu, opatření nebo dokumentu, který schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad nebo Česká národní banka.
Zákon se nijak nedotýká možného ovlivňování rozhodování krajských či obecních samospráv ani toho, které se dotkne územních plánů, stavebních povolení, prodeje majetku a podobně. „Domníváme se, že by došlo k přehlcení a nepřehlednosti. Nebráníme se však úvahám, že pro oblast samospráv by mohl vzniknout speciální, obdobný předpis,“ uvedl Kraus.
To připustil i Michálek. Benda míní, že podobně přísná úprava by byla nyní ve Sněmovně neprůchozí. V budoucnosti by však mohla vzniknout. „Rozumnější je začít s umírněnou variantou a případně ji v budoucnu rozšiřovat než mít pocit, že musím na začátku chytit úplně všechno,“ uzavřel.
Protikorupční opatření v ČR dál chybí, Rada Evropy hovoří o zklamání
