Lipavský: Za smrt Navalného může samozřejmě Putin

Ve vězení na Sibiři zemřel Alexej Navalnyj, přední kritik režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Světoví politici se vyjadřují, že za jeho smrt může Putin, buď přímo, nebo nepřímo. Je to i váš názor?

Samozřejmě za to může Putin. Jeho režim uvrhl Navalného ve vykonstruovaném procesu do lágru a tam také nastal jeho konec. Máme informace od právníků, kteří s ním ještě minulý týden mluvili prostřednictvím videohovoru. Říkali, že Navalnyj vůbec nevykazoval známky toho, že by měl podlomené zdraví.

Co se mu tedy podle vás stalo?

Není mojí rolí, abych se pouštěl do těchto spekulací.

Napsal jste na sociální síti X, že Rusko je násilnický stát, který zabíjí své odpůrce. Má podle vás cenu s Ruskem o něčem jednat?

Vždy je potřeba být připraven na diplomatická jednání. Je ovšem na Rusku, aby ukončilo agresi proti Ukrajině, a nyní se ukazuje, jak Putin nemilosrdně likviduje svou domácí opozici. Jak se režim chová k vlastním lidem, tak se chová i v zahraničí.

Budete o tom chtít hovořit s ruským velvyslancem, případně iniciovat další jednání?

Toto jsou kroky, které případně zvážíme. Česko je každopádně velmi aktivní na mezinárodních platformách, kde vyzýváme různé země včetně Ruska, aby dodržovaly lidskoprávní závazky.

Měl by podle vás Západ na Navalného smrt zareagovat ostřeji než jen verbálním odsouzením?

V tuto chvíli se reakce ze světa teprve sbíhají. Je důležité, abychom postupovali v souladu. Uvidíme, s čím přijdou ostatní aktéři.

Není to poprvé, co Putinův režim zlikvidoval či uvěznil své odpůrce. Vzpomeňme na Borise Němcova, novinářku Annu Politkovskou či punkerky Pussy Riot. Neměla být už tehdy reakce razantnější?

Myslím, že pro nás je klíčové, abychom zabránili rozšiřování ruského vlivu ve světě. Prvotní reakce musí být, že nemůžeme tolerovat ruský imperialismus. Naše možnosti ovlivnit dění v Rusku jsou velmi omezené, Česko však například pomáhá určitým osobám, které mají vztah k nezávislé žurnalistice. Snažíme se podporovat dodržování lidských práv.

Neměl by se Západ vrátit k tzv. Helsinskému třetímu koši a více se soustředit na podporu ruského disentu?

Helsinská ujednání jsou určitě velmi důležitá. Viděli jsme to ostatně na podzim ve Skopje, kdy jsme do poslední chvíle nevěděli, zda Rusko nezablokuje jednání OBSE. Určitě je důležité pokračovat v lidskoprávní agendě.

Nepodceňuje česká vláda hybridní válku, kterou Rusko se Západem, včetně České republiky, vede? Neměla by víc přidat v potírání dezinformací?

Konkrétně ministerstvo zahraničí je v boji s dezinformacemi velmi aktivní. Zřídili jsme speciální oddělení, které se sledování dezinformačního prostoru intenzivně věnuje. Řekl bych, že moje komunikace umí udeřit hřebíček na hlavičku. Nedávno jsme na sociálních sítích spustili kampaň prostřednictvím série pohádek a vtípků. Král nechce slyšet, že je nahý, ale ruská propaganda je často hodně hloupá a pomůže udělat si z ní legraci. Zároveň tím můžeme veřejnosti sdělit, co je a co není realita.

A pomáhá to? Že vláda nebojuje s dezinformacemi dostatečně, si nedávno posteskl i prezident Petr Pavel.

Zjevné lži vyvracíme a pracujeme i na tom, abychom lépe vysvětlovali roli EU a NATO. Ministerstvo zahraničí v tom dělá dobrou práci. Také Ivan Bartoš nedávno představil návrh, jak vzít dezinformačním serverům peníze z reklamy, kterou zadává stát. Tím by se mohl řídit i soukromý sektor, a snižovat tak dezinformátorům operativní prostor. Zaznamenal jsem kritiku pana prezidenta a doufám, že vláda přijde i s dalšími opatřeními.