Lipavský: Ukrajina patří do NATO i EU, ale ne hned

(od našeho zvláštního zpravodaje)

Ukrajina velmi naléhala na přizvání do NATO, které ale nepřišlo. Jak vnímáte slova prezidenta Zelenského, že to je absurdní a bezprecedentní?

Myslím, že prezident Zelenskyj trochu od té rétoriky odstupuje.

Patří Ukrajina do Severoatlantické aliance?

Patří. Nicméně musíme vnímat realitu toho, že Ukrajina je nyní ve válce. Ukrajina v NATO je cílovým stavem, který přinese Evropě bezpečí. Dokud nebude v NATO, stále hrozí, že se ji bude Rusko snažit nějak destabilizovat, možná znovu vojensky zaútočit. Nicméně Ukrajina do NATO nevstoupí dříve, než bude ukončena válka.

 Za jak dlouho se podle vás reálně může stát členem? Za dva roky, za pět?

S časovým rámcem nelze vůbec pracovat. To byla jedna z kritik prezidenta Zelenského, že naše komuniké neobsahuje časový rámec. Podstatná je ale vůle, podstatná je i připravenost Ukrajiny a já věřím, že pokud Ukrajina i s naší pomocí dokáže uhájit svoji územní celistvost a suverenitu, tak bude připravena také vstoupit do NATO.

Patří Ukrajina do Evropské unie?

Domnívám se, že ano. Bavíme se ovšem o složitém procesu rozšiřování. Členství v Evropské unii a vize tohoto členství je něco, za co Ukrajinci doslova dnes a denně bojují a umírají na frontové linii, protože nechtějí být moskevskou gubernií. Evropská unie má však řadu požadavků na kvalitu právního státu či boj proti korupci a mechanismů určujících, jak se má daný stát proměnit.

Taková transformace Ukrajinu jednoznačně posune dobrým směrem. Bude stabilnější a bude dobrým partnerem. Proto s tím Ukrajině pomáhá i Česko a říká, že Ukrajina má být členem EU, avšak neexistují žádné zkratky a musí se splnit všechny podmínky.

Věřím, že jestli to ukrajinské vedení myslí vážně, tak na reformách bude pracovat. Ukrajina hraje o to, aby se z kandidátské země stala zemí, s níž se otevřou přístupová jednání. Z její strany je velký tlak na to, aby to přišlo co nejdříve, ještě letos. Uvidíme, jak se to posune dál a co přinese podzim.

Co bude na podzim?

Ten proces se pravidelně vyhodnocuje a my uvidíme, co přinese podzimní hodnocení.

Souvisí to i s vojenskou situací?

Je to jednoznačně provázané. Na druhou stranu, Ukrajina může dělat vnitřní reformy již dnes, a také řadu zákonů a zásadních aktů již dnes přijímá. Ale ten seznam je pořád poměrně dlouhý.

Summit sice zchladil ukrajinské ambice na rychlý vstup do NATO, ale také přijal nový závazek materiální vojenské pomoci. V podkladech pro jednání se operovalo s částkou 500 milionů eur ročně. Budou přispívat všichni? A kolik bude platit Česko?

Tento závazek nebyl přijat s přesnou finanční částkou. Nicméně Česká republika má zájem a my hledáme způsob, abychom se na tom podíleli měrou, které odpovídá síla a velikost České republiky. Na přesná čísla je ještě příliš brzo.

Jak podle vás válka skončí a kdy?

Na to nemám křišťálovou kouli, ale přál bych si, aby válka skončila co nejdřív. Je to ruská agrese proti Ukrajině a Rusové mohou odejít a vzdát se své ambice. Nicméně prezident Putin stále žije ve svých imperiálních snech o ruské říši, o Sovětském svazu a velkém Rusku. Já ale věřím, že se Ukrajina bude schopna této agresi ubránit a že válka s pomocí celého Západu včetně té naší jednoho dne skončí. To je jediné možné řešení. Každá válka musí jednou skončit.

Přál bych Ukrajině mír a Ukrajincům, aby se mohli vrátit do svých domovů a aby mohli pracovat na obnově své zničené země. Věřím, že Česko bude u toho.

Turecký prezident Erdogan ještě před summitem oznámil odbrzdění procesu přijetí Švédska do NATO jako 32. člena. Změní to Alianci?

Přijetí Švédska do Aliance bude zásadním posílením bezpečnosti v oblasti Baltského moře. Švédsko je dlouhodobě silným bezpečnostním partnerem NATO, probíhá bohatá spolupráce na řadě úrovní a členství Švédska bude tuto spolupráci korunovat. Budeme všichni rádi, když Švédsko bude sedět jako plnohodnotný člen u kulatého stolu, a já samozřejmě vítám i posun v jednání s Tureckem.

Turecko za vstřícnost podle agentury Reuters dostalo mimo jiné slib, že Švédsko bude podporovat jeho směřování do Evropské unie. Dokážete si představit Turecko v EU?

Turecko je kandidátskou zemí již dlouhé desítky let a formálně ten proces běží. Na druhou stranu v posledních letech se Turecko k Evropské unii nepřibližovalo a je potřeba říci, že to nebylo jenom kvůli Evropské unii, ale kvůli samotnému Turecku, které nečinilo pokroky. Jsem zvědavý, co tato nová turecká iniciativa přinese, jakým způsobem Turecko přistoupí k jednáním.

A sám jsem tedy zvědavý, co se ještě o švédsko-tureckých ujednáních dozvíme, protože těch informací je v tuto chvíli stále málo.

Troufal byste si odhadnout časový horizont? Kdy by mohlo Turecko přistoupit k EU?

Jak už jsem řekl, u rozšiřování bych o konkrétních časech nehovořil, protože rozšiřovací proces je velice složitá matérie.

Vidíme, že nejen Ukrajina, ale také řada zemí západního Balkánu, Moldavsko a Gruzie mají zájem o to, vstoupit do Evropské unie, ale vždy platí, že musejí být splněny všechny podmínky a že EU je unií práva a neexistují zde žádné zkratky. Z tohoto důvodu nedává moc smysl činit nějaké závěry o tom, kdy to může nastat.

Vraťme se k NATO a summitu. S jakým cílem jela česká delegace? A dosáhla ho?

My jsme v rámci jednání, která především předcházela tomuto summitu, zastávali postoj, že NATO má přistoupit velmi odpovědně k ruské agresi proti Ukrajině, a já jsem se závěry vzešlými ze summitu velmi spokojený.

Bylo prezentováno společné komuniké, kde NATO Ukrajině nabízí jasnou perspektivu členství. Zároveň NATO dělá řadu praktických kroků k posílení bezpečnosti svého východního křídla – bavíme se o nových obranných plánech, o posilování vojenské přítomnosti. Všichni spojenci také deklarují, že je potřeba pokračovat v budování vojenských kapacit a dávat peníze na obranu. Myslím si, že Česko a naše vláda pro to dělají naprosté maximum.

Je tady i balíček nesmrtící pomoci Ukrajině a další aktivity, které Ukrajině pomohou bránit se proti ruské agresi.

NATO ale nemůže dělat všechno anebo také na tom není shoda, a proto vznikla společná deklarace zemí skupiny G7, která současnou pomoc těch zemí pomyslně dává na jednu hromádku a deklaruje, že má zájem v této pomoci pokračovat.