Lipavský se v Indii setkal se zástupci tibetské exilové vlády

(Od našeho zpravodaje)

„Bylo mi potěšením se během návštěvy Indie znovu setkat se zástupci Tibeťanů v exilu. Přátelství mezi Václavem Havlem a jeho svátostí dalajlámou žije dál,“ napsal po předem neavizovaném setkání na svůj Twitter Lipavský a připomněl vřelé kontakty mezi dalajlámou a prvním polistopadovým prezidentem Václavem Havlem.

Šéf české diplomacie na setkání hovořil s ministryní zahraničí a informací Norzin Dolmou, novým vedoucím kanceláře dalajlámy v Dillí Lobsangem Shastrim a tajemníkem kanceláře Dhundupo Gyalpou.

„Jednání se zástupci tibetské exilové vlády proběhlo ve velmi příjemné a přátelské atmosféře. Velmi oceňují, jakým způsobem česká společnost podporuje otázku lidských práv v Tibetu a otázku tibetské autonomie v rámci Číny. Lidskoprávní situace tam není vůbec jednoduchá, Čína v tuto chvíli v Tibetu uplatňuje podobnou politiku jako v Sin-ťiangu (Čína zde perzekvuje ujgurskou menšinu - pozn. red), probíhá tam tvrdé počínšťování,“ řekl následně českým novinářům na ambasádě v indickém hlavním městě.

Tibetská exilová vláda sídlí v severoindickém městě Dharamsala. V jejím čele stojí od roku 2021 sikyong neboli premiér Penpa Tsering, jde o druhého přímo zvoleného politického vůdce. Původně Tibeťany vedl duchovně i politicky dalajláma, který se však v roce 2011 druhé funkce vzdal a ponechal si pouze titul duchovního vůdce.

14. dalajláma, občanským jménem Tändzin Gjamccho, v minulosti několikrát navštívil Českou republiku. Během Havlovy éry se setkali hned dvakrát a spřátelili se. Naposledy pak dnes sedmaosmdesátiletý tibetský duchovní vůdce zavítal do Prahy v roce 2016, kdy se potkal s tehdejším ministrem kultury Danielem Hermanem, což vyvolalo ostrou reakci Číny.

Tibet, který částečně sousedí s Indií, z níž zároveň působí exilová vláda, je od 50. let po násilné anexi okupován Čínou. Ačkoliv má Tibet status autonomní oblasti, počínání Pekingu v zemi je často terčem kritiky, například kvůli snaze potlačovat kulturu Tibeťanů či porušování jejich lidských práv.

Setkání se uskutečnilo v rámci čtyřdenní oficiální cesty šéfa české diplomacie do Indie, kam s sebou přivezl i zástupce českých firem. V pondělí například jednal se svým indickým protějškem Subrahmanyamem Jaishankarem či ministrem průmyslu Piyushim Goyalem. Mluvil také se zástupci aerolinek o případné přímé letecké lince Dillí–Praha. V úterý také vystoupí s projevem na úvod dvoudenní podnikatelské konference, následně se s delegací přemístí do Bombaje, kde jej čekají další jednání. Do Česka se vrátí ve čtvrtek.

Lze očekávat, že úterní krok Lipavského se nebude zamlouvat Číně, která Tibet považuje za svou součást. Rozhořčeně Čína reaguje například při jakýchkoliv kontaktech českých státníků s Tchaj-wanem, který taktéž považuje za svoji nedílnou součást. Jaká však bude reakce Pekingu, nechtěl český ministr předjímat.

„Na takovém setkání není nic špatného. Setkávání s tibetskou exilovou vládou probíhá na celé řadě úrovní. S tibetským exilovým premiérem jsem se sešel zhruba před rokem během mé cesty ve Washingtonu, dnes jsme se potkali nad šálkem kávy v hotelu, ve kterém jsem zde v Dillí nocoval. Nevím, jestli nějaká reakce přijde, či nikoliv, ale řekněme, že česká zahraniční politika se nedopustila ničeho, co by překračovalo naši dosavadní konzistentní politiku v této věci,“ míní Lipavský.

Čína v minulosti například hlasitě protestovala kvůli cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan, naposledy pak v únoru kvůli telefonátu nové zvoleného prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.

Česko podobně jako většina států světa zastává politiku jedné Číny a oficiálně uznává pouze pevninskou Čínu. S Tchaj-wanem pak Česká republika usiluje o ekonomickou spolupráci.