Článek
Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.
Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.
Konkrétní humanitární projekty se zaměřují například na dodávku dieselagregátů na výrobu elektrické energie třeba v nemocnicích. Šéf diplomacie poděkoval všem, kteří se na pomoci podílejí. „Spousta aktivit běží po soukromé linii. (…) To je hrozně důležité. Stát nemůže sehrát kompletní roli,“ poznamenal.
Ministerstvo pracuje na zřízení pozice zmocněnce pro obnovu Ukrajiny. Resort mu poskytne zázemí, ale půjde o zmocněnce vládního. „Pomůže i z hlediska propojení českého průmyslu, firem, humanitární pomoci, rozvojové pomoci s velkými aktéry,“ uvedl Lipavský. Návrh na zřízení postu ponese na vládu v lednu. Podle informací ČTK i Lidových novin je kandidátem Tomáš Kopečný, který podle serveru Aktuálně.cz ke konci roku odejde z funkce náměstka pro průmyslovou spolupráci na ministerstvu obrany. Lipavský nechtěl personální záležitosti komentovat.
Velvyslanec v Kyjevě Radek Matula v srpnu řekl, že Česko by se mohlo zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti. Podle Lipavského se o věci průběžně vede debata. „Na Ukrajině celá řada českých společností přirozeně působí, má tam zázemí. Ta odpověď bude přirozeným výsledkem toho procesu,“ uvedl. Až to dovolí bezpečnostní situace, Česko v Dnipru otevře generální konzulát, uvedl. Aktuálně má na Ukrajině v provozu ambasádu v Kyjevě a generální konzulát ve Lvově. V Dnipru a Charkově sídlí honorární konzuláty, jsou ale dočasně uzavřeny.
Šéf moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) Alexandru Musteatsa nedávno řekl, že je reálná hrozba ruské invaze do Moldavska, mohla by začít už po Novém roce nebo na jaře. Česko podle Lipavského situaci pozorně sleduje, do Moldavska směřuje humanitární pomoc. „Celá řada evropských zemí vnímá křehkost situace v Moldavsku. Nechci předvídat, jaké můžou nastat scénáře. Na druhou stranu v situaci, kdy je Ukrajina vojensky úspěšná, odrazila útok na Oděsu, tak se nedomnívám, že ruská přítomnost v Podněstří představuje nezvládnutelné riziko,“ dodal.
Moldavsko má s Ruskem napjaté vztahy kvůli situaci v separatistickém regionu Podněstří, kde má ruská armáda své jednotky.