Lipavský: Odchod Pirátů z vlády kvůli Blažkovi? Rituální sebevražda

Vládou v posledních dnech hýbala kauza ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který se setkal s lobbistou Martinem Nejedlým. Jste spokojen se „žlutou kartou“, kterou Blažkovi udělil premiér Petr Fiala?

Vnímám silnou nevoli z naší členské základny, které se opravdu nelíbí to setkání samotné. Nechci řešit povídání o dešti, ale délka jejich schůzky vypovídá o intenzitě toho kontaktu. Vrhá to špatné světlo na naši vládu jako celek. Pokud bych se měl držet fotbalové terminologie, tak je to právě trenér, který rozhoduje o střídání hráčů a musí si takové rozhodnutí před fanoušky obhájit.

Neměl by podle vás ministr spravedlnosti, který budí vášně, i tak rezignovat? Někteří Piráti jej k odstoupení vyzývali už dříve.

Pan premiér několikrát slyšel výhrady, které k osobě ministra Blažka pirátská strana má. Náš předseda Ivan Bartoš ve středu apeloval na vedení ODS, aby ve straně zvážili další působení Pavla Blažka ve vládě.

Nezastírám, že jeho kontroverzní jednání důvěru v tuto vládu podkopává. Odpovědnost však nese premiér.

Sám Blažek řekl, že jmenování současné vlády vyjednával s okolím Miloše Zemana, lze předpokládat, že i právě s Nejedlým jako s jedním z nejbližších poradců exprezidenta. Nemáte pocit, že kdyby nebylo kontaktů těchto dvou lidí, vláda by vznikala mnohem hůře a třeba byste vy osobně v ní vůbec neseděl?

Vládu dojednal pan premiér a na mé nominaci trval i přes odpor tehdejšího prezidenta.

Na vašem vnitrostranickém fóru se hlasovalo i o odchodu Pirátů z vlády kvůli Blažkovi. Vy jste byl ten, kdo tyto vášně spíš tlumil. Zůstanou Piráti ve vládě?

Odchod Pirátů z vlády by byl naprostou absurditou a pácháním rituální sebevraždy ve chvíli, kdy zastupujeme několik set tisíc liberálních voličů a jsme velmi úspěšní v prosazování naší agendy. Bráníme celé řadě nesmyslů a prosazujeme celou řadu dobrých věcí.

Rozumím, že někomu není příjemné být u věcí, které na celou vládu vrhají špatné světlo. My ale hrajeme ve vládě velmi pozitivní roli a úvahy o případném odchodu považuji za politicky velmi neprozíravé a naprosto destruktivní ve věci prosazování liberální politiky. Byl by to tragický omyl pirátské strany.

Názor, že by pirátům bylo lépe v opozici, ale ve vaší členské základně rezonuje, myslí si to i některé vaše známější tváře.

Já ten názor nezastávám. Mým úkolem je hájit mé angažmá ve vládě. Jsem jeden ze tří ministrů a stojím si za prací celého našeho vládního týmu. Je potřeba si to opakovat i v těchto složitějších chvílích.

Na demonstraci proti Blažkovi před Úřadem vlády, kterou pořádalo sdružení Milion chvilek pro demokracii, vystoupili i zástupci koalice, byl tam i váš první místopředseda a europoslanec Marcel Kolaja. Přitom tato demonstrace by se dala chápat jako protivládní. Je to v pořádku?

Nemyslím si, že účast Marcela Kolaji na demonstraci před Úřadem vlády byla správná. Já jsem mu to i sdělil, nicméně on se takhle rozhodl. Dívám se na to optikou primárek do eurovoleb, které v tuto chvíli v naší straně běží. Marcel Kolaja v nich má vážného konkurenta, Mikuláše Ferjenčíka. Takže asi chce být vidět. Nemyslím si, že strana, která je ve vládě, má vysílat svého prvního místopředsedu na demonstraci před Úřadem vlády, sdělil jsem to i svým kolegům. Je ale také potřeba vnímat to, že naše členská základna zkrátka není spokojená s tím, jak doposud náš koaliční partner v té kauze komunikoval.

Mikuláše Ferjenčíka jste do primárek nominoval a prosazujete ho především vy sám.

Mikuláš je skvělý politik a myslím, že by měl být vidět. Je to liberál srdcem i duší, na druhou stranu nespolkne každý bruselský nápad i s navijákem. Potřebujeme hájit liberální hodnoty i v Evropě a potřebujeme to dělat razantně a viditelně. Musíme udělat slušný výsledek v evropských i krajských volbách a z toho důvodu jsem ho nominoval.

Je možné, že evropskou kandidátku nakonec povede Marcel Kolaja a určitě bude mít mou podporu.

Skvělý politik, říkáte, ale do Sněmovny se v posledních volbách nedostal.

Protože jsme byli vykroužkováni od STAN. To je známý příběh, ke kterému se asi nemusíme vracet.

Máte pocit, že současní europoslanci Markéta Gregorová, Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja reprezentují současnou tvář pirátské strany? Neodchýlili se od ní trochu?

Určitě pirátskou stranu reprezentují. V celé řadě věcí jsme naprosto zajedno, dělají skvělou práci. Marcel odvádí výbornou práci v digitální agendě a patří mu za to velké poděkování. V každé straně máte nějaké proudy a nemyslím si, že tohle je něco, co bychom měli řešit.

Zaznamenal jsem výrok Mikuláše Ferjenčíka, že „ODS a STAN mají obyčejné lidi u zadku“. Souhlasíte s takovými slovy směrem k vašim koaličním partnerům, v případě STAN i předvolebními?

To si musíte udělat rozhovor s Mikulášem Ferjenčíkem a zeptat se ho na to. Musíte si uvědomit, co je podstatou naší politiky. My prosazujeme politiku, která je postavená na volbě, svobodě, možnosti vlastního rozhodování. Velmi tvrdě bojujeme za zvýšení rodičovského příspěvku. Předchozí vlády v navýšení zaspaly, nám se to podařilo, ale museli jsme si to v koalici vydupat. Proto mluvím o tom, že by bylo tragickým omylem vůbec přemýšlet o odchodu z vlády za situace, kdy jsme prosadili tolik dobrého pro občany.

Řekl jste, že ve vládě zabraňujete spoustě nesmyslů. Kterým jste zabránili konkrétně?

Podívejte se na antibyrokratický balíček, který připravil náš ministr pro legislativu Michal Šalomoun. To jsou konkrétní věci, které se podařilo změnit. Pak jsou další jednání, která tady asi nemá smysl vytahovat. Ne vždy se všechno povede, ale říkám, že naše působení ve vládě je pozitivní i pro tento kabinet jako celek.

Jak se vám vládne společně například s KDU-ČSL? Když Sněmovna probírala manželství pro všechny, bylo vidět, že mezi vámi a konzervativci z řad lidovců už nemohou být hlubší příkopy.

Manželství pro všechny nemá přímý vztah k vládnutí v Česku. Fungujeme ve vládě korektně, o všem se bavíme. Nyní se nám po dlouhé době podařilo uzavřít debatu o národním plánu obnovy. My k tomu konsensu a úspěchu vždycky nakonec dojdeme. Co se týče manželství pro všechny, já jsem jeho velkým podporovatelem. Ujíždí nám vlak a je potřeba, aby to voliči zohlednili ve svých preferencích. Aby jak ve Sněmovně, tak v Senátu seděli lidé, kteří budou manželství pro všechny chtít.

Poškodily podle vás Piráty kauzy exnáměstka na vnitru Lukáše Koláříka, který fyzicky napadl svou milenku, nebo pražské náměstkyně Jany Komrskové, která zaměstnala jako poradce svého partnera?

Každý negativní titulek nepřispívá k dobrému jménu strany. Důležité je, jak jsme se k tomu postavili. Obě kauzy jsou uzavřená věc.

Jak vy osobně hodnotíte počínání Koláříka?

Vnímám to jako osobní selhání. Mrzí mě to a jsem rád, že už je to vyřešené a všichni zúčastnění se k tomu postavili čelem.

Česko nemá už déle než rok plnohodnotného ukrajinského velvyslance. Není to zvláštní vzhledem k tomu, že jsme jedna z předních zemí, co se týče podpory a pomoci Ukrajině?

Je to otázka na ukrajinskou stranu, kterou respektuji. Při kontaktech na to diplomaticky poukazujeme a dostává se nám ujištění, že na tom ukrajinská strana pracuje. Nad tento rámec to nechci víc komentovat, protože je to citlivá záležitost. Věřím tomu, že se plnohodnotného ukrajinského velvyslance brzy dočkáme.

V čem je zádrhel?

To se musíte zeptat ukrajinského ministra zahraničních věcí.

K němu máte přece jen vy asi blíž než já.

Nejsem v pozici, abych jakkoli komentoval domácí politické rozhodování Ukrajiny.

V Česku došlo ke znásilněním, kde byl pachatelem zřejmě ukrajinský občan, před několika dny byly zbity dvě ženy jen proto, že jsou Ukrajinky. Nemáte obavy, že tato situace může eskalovat?

Nemyslím si. Česká republika přijala půl milionu válečných uprchlíků a součástí toho bohužel je, že se budou dít i neblahé věci. Osobně odsuzuji každý zločin, ale statisticky vzato to nijak nevybočuje. Vítám prohlášení ukrajinské ambasády, která tyto zločiny jednoznačně odsuzuje a klade úkol na vládu, aby této problematice věnovala pozornost.

Protiukrajinské nálady rozdmýchávají i někteří politici.

Systematicky je živí obchodník se strachem Tomio Okamura, je to jeho byznys. Vždy si vybere nějakou skupinu lidí, na kterou zaměří svoji nenávist, přesně podle Orwellovy knihy 1984, kde mají „pět minut nenávisti“. Nezastírám, že tyto případy jsou závažné, ale je třeba je řešit s chladnou hlavou.

Nemáte pocit, že by vláda, potažmo ministerstvo vnitra měly věnovat těmto problémům větší pozornost?

Ministerstvo vnitra má v této agendě moji plnou podporu. Vím, že Vít Rakušan na tom opravdu usilovně pracuje.

Jak je ale viděno z předvolebních průzkumů, podpora vládě klesá. Dnes by dle průzkumu vyhrálo opoziční hnutí ANO.

Naší straně podpora mírně stoupá, i proto mluvím o tom, že by bylo tragickým omylem vůbec přemýšlet o odchodu z vlády. Naše vládní angažmá voliči evidentně oceňují. Prožíváme složitou situaci, válka na Ukrajině na nás má dopad sociálně i ekonomicky. Rozumím tomu, že lidé jsou naštvaní a v celé řadě otázek je před námi hodně práce.

Na druhou stranu v klíčových věcech tato vláda rozhodla vždy správně. Zajistili jsme energetické dodávky pro minulou zimu a pracujeme na zajištění té následující. Prosadili jsme klíčové armádní nákupy, aby se naše země byla schopna bránit, a zároveň jsme schválili národní plán obnovy, který umožní reformní úsilí v celé řadě oblastí.

Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na revoluční reformě stavebního řízení, kdy se celý proces značně zjednoduší. Pracuje se na digitalizaci státního aparátu, aby byla komunikace občana se státem mnohem jednodušší. Nejsou to věci, které by byly hned, v některých případech za ně nesklidíme slávu ani v příštích volbách, ale udělat je prostě musíme.

Z nedávného průzkumu vyplynulo, že armádní investice Čechům spíš vadí. Neumí je vláda vysvětlit?

Vláda v červnu přijala novou bezpečnostní strategii, kterou předkládalo ministerstvo zahraničních věcí. První věta této strategie zní: „Česko není bezpečné.“ To je realita dnešního světa. V Evropě je největší válečný konflikt od dob druhé světové války, máme tu ale i mezinárodní terorismus a kybernetické hrozby. Byla by fatální chyba, kdyby vláda nereagovala a neposkytla finanční prostředky na modernizaci armády.

My už nesmíme být „mostem mezi Východem a Západem“, po kterém se pochoduje v holínkách a jezdí tanky. My musíme být plnohodnotnou součástí Západu, přispívat k bezpečnosti Evropy. To s holýma rukama nejde. Nedokážu posoudit komunikaci, protože jsem její součástí. Kudy chodím, tudy mluvím o důležitosti posilování naší bezpečnosti. I komunikace ministerstva obrany mi přijde jako jasná a věcná. Armáda byla dlouhodobě podfinancovaná.

Dám vám příklad: když byla vojenská přehlídka ke stu letům Armády ČR, tak i jednotky integrovaného záchranného systému tam měly modernější vybavení než armáda. Já tvrdím, že armáda má mít to nejmodernější vybavení.

Jak hodnotíte současný vývoj invaze na Ukrajinu?

Bohužel jsme svědky toho, že protiofenziva nedosáhla svých cílů. Postup je pomalejší, než se všeobecně očekávalo. To proto, že Rusové vystavili velmi kvalitní obranu a zároveň ukrajinská obrana do toho nejde všemi silami naráz.

Nejsem vojenský expert, mám hluboký respekt k ukrajinské armádě, která dokáže čelit mnohem silnějšímu nepříteli. Je to i díky nám, díky tomu, co všechno pro Ukrajinu děláme nejen z hlediska vojenské pomoci, ale i humanitární a politické pomoci, kterou česká diplomacie Ukrajině poskytuje.

Já věřím tomu, že Ukrajina zvítězí a dokáže obnovit svou územní celistvost. Je rozhodně v českém zájmu, aby platil princip, že hranice se nemění silou. Rus rozumí pouze síle.

Diplomatická jednání si vykládají jako formu prosazování vlastních zájmů, ale kdykoliv byli připraveni použít armádu, ať už se bavíme o Abcházii, Jižní Osetii či Podněstří, případně někam vyslat „mírové jednotky“, které byly ve výsledku pořád jednou a toutéž ruskou armádou. Totéž udělali na Ukrajině. Pokud má být v Evropě dlouhotrvající mír, musíme zajistit, aby Ukrajina obnovila svou územní celistvost.

Neznervózňují vás výroky i některých západních politiků, kteří začali opatrně hovořit o tom, že by se Ukrajina mohla výměnou za mír vzdát části území? Naposledy to řekl Stian Jenssen, šéf kanceláře generálního tajemníka NATO.

Nerad bych opakoval Mnichov 1938, kdy někteří západní politici obětovali území Československa německému agresorovi. Poučení z druhé světové války je, že obětování československého území mír nepřineslo. Musí to být Ukrajinci, kteří rozhodnou, jakým způsobem bude vypadat mírové uspořádání. Pokud by to proběhlo jinak, znamenalo by to neskutečné vášně na ukrajinské straně. Ukrajinu bychom zradili, ztratili. Země, která byla na úsvitu druhé světové války takto zničena, by s tím nikdy nemohla souhlasit.

Hrozí, že se konflikt na Ukrajině zabetonuje na mnoho let?

Proto je důležité podpořit bezpečnostní garance pro Ukrajinu, aby měla světlo na konci tunelu. Aby byla schopná udržet si územní celistvost a suverenitu. Není nic jednoduššího, než aby ruská vojska zařadila zpátečku a odešla z Ukrajiny. Naopak tam posílají další letadla a tanky, mobilizují další občany. To je jejich rozhodnutí, nikdo je k tomu nenutí.

Myslíte, že se toho dá dosáhnout jen silou, a nikoliv jednáním?

Nezdá se, že by Rusové reagovali na jakékoliv podněty ohledně toho, že by měli Ukrajinu opustit.

Nedávno proběhla v médiích zpráva, že v Indii byl zadržen český občan. Sledujete tento případ?

Český občan se po Indii pohyboval nelegálně a nedisponoval pobytovým oprávněním. Na začátku srpna proběhl soud, kdy byl odsouzen na dva roky. V této chvíli se předpokládá, že trest by měl probíhat v indické věznici. Náš zastupitelský úřad je po celou dobu v kontaktu a poskytuje standardní konzulární asistenci.