Lipavský: Konečně máme aktivního prezidenta

Zvykli jsme si, že máme prezidenta, který nedělá mnoho věcí, takže přirozená aktivita nového prezidenta může teď působit jako něco výjimečného. Jsem rád, že prezident se propojuje se zahraničím, jsem rád, že nás reprezentuje a že vydává prohlášení, která jsou jasná a principiální a nevybočují z rámce české zahraniční politiky.

Bavili jsme se o české zahraniční politice, o tom, jak by měla být koordinována, jaké jsou priority. Také jsme řešili některé praktické otázky. Vše je na úplném začátku, nicméně pan prezident veřejně mluvil o tom, že by rád naplnil klíčové pozice na zahraničním odboru lidmi se zkušenostmi z diplomacie. Já jsem mu nabídl některá jména, ale nebudu nikoho konkrétního zmiňovat. Jsme připraveni podpořit vznik nového týmu pana prezidenta.

Během našeho setkání padlo i toto téma. Pana prezidenta jsem informoval o vládní pozici k Číně. Jsme velmi konzistentní v tom, jak se k tématu jedné Číny vyjadřujeme a máme takovou politiku, která nevylučuje praktickou spolupráci s Tchaj-wanem v otázkách ekonomiky, vědy, výzkumu, inovace, kulturní spolupráce nebo i spolupráce zoologických zahrad.

V mých očích nově zvolený prezident nijak nepřekročil linie vládní politiky vůči Tchaj-wanu.

Věřím, že se daří nacházet společnou řeč, a hlavně společně koordinovat zahraniční politiku. Za ni je zodpovědná vláda, prezident je hlavou státu a stát reprezentuje navenek. Bez koordinace ta spolupráce nefunguje tak dobře, jak by mohla. Ve středu se setkali čtyři nejvyšší ústavní činitelé, i oni prohlásili, že všichni mají zájem na tom znovu zahájit koordinaci zahraniční politiky. Moje role je dodávat této koordinaci substanci a potom ji realizovat.

Žádné obavy nemám. To, že Petr Pavel se s Petrem Kolářem znají a spolupracují, není žádné tajemství, to je veřejně známá věc. Je na panu prezidentovi, aby si utvářel názory sám. Že to umí, ostatně dokazuje i jeho uplynulá kariéra. Já se s Petrem Kolářem osobně znám, je to zasloužilý diplomat, jeho názory jsou naprosto v pořádku. Jejich vztah není ničím, co by mělo být znepokojující.

Vydávání diplomatického pasu se řídí zákonem, ve kterém je velmi přesně popsáno, komu může být vydán. Já sám jsem opakovaně kritizoval vydávání těchto pasů některým osobám. Nicméně bude záležet na prezidentovi a na jeho kanceláři, o jaké diplomatické pasy požádají. Podle toho budeme postupovat a já nebudu komentovat hypotetický příklad jedné osoby.

Jedno z očekávání uvalených ekonomických sankcí a vyřazení Ruska ze SWIFT bylo, že účinek bude okamžitý a tvrdý. Ačkoli se tyto prognózy nedostavily okamžitě, vidíme, že z dlouhodobého hlediska sankce značně oslabují ruskou ekonomiku. Současně se ale nenaplnily prognózy, že Kyjev padne za tři dny a že Rusko dokáže mít vzdušnou převahu ve válce, že dokáže zničit ukrajinskou protivzdušnou obranu a letectvo.

Některé předpoklady se nenaplnily. Na druhou stranu vidíme, se ruská ekonomika je pod velkým tlakem sankcí. Limit na ropu, který byl přijat, tvrdě zasahuje ruské rozpočtové příjmy. Rusko se z dlouhodobého hlediska dostalo pod tlak a snižuje to jeho schopnost vést válku.

Nejdůležitější u sankcí není přidávat další a další, ale vytrvat v naplňování těch stávajících. Probíhají různé pokusy o obcházení sankcí, takže je důležité hledat způsoby, jak látat tyto přirozené díry, které podnikavci různého druhu a Rusko ve snaze zásobit své trhy a vojensko-průmyslový komplex dělají.

Může se vždy přitvrzovat v sankcích, ale je pro to potřeba shoda evropské sedmadvacítky. A nejefektivnější jsou sankce, které se domluví i v rámci G7. To je například limit na cenu ropy, který začíná fungovat. A bude se postupně projevovat. Na unijní úrovni pracujeme na dalších návrzích. Ale politicky teď musíme usilovat o evropskou jednotu a vytrvalost v sankcích.

Bude. Pracuje se na něm, nicméně nečekám, že bude obsahovat něco průlomového.

Například v posledním sankčním balíku byli různí malí ruští Goebbelsové (myšleno režimní propagandisty, pozn. red.) a zpřesňoval vymezení některých technologií, které nesmějí být do Ruska vyváženy. To je právě zaplňování děr, o kterém jsem už mluvil.

Tyto poznatky vyhodnocujeme. Může to mít více důvodů. Odpověď je právě ve striktním  naplňování stávajících sankcí - když existují poznatky, že se obcházejí. Anebo můžeme hledat nová opatření. Nicméně nelze říct, že by Rusko dokázalo nahradit veškeré sankce obcházením. To jsou spíš specifické případy.

Bezpochyby je to třeba ekonomický propad Ruska.

To je velmi citlivá otázka. Z některých běloruských opozičních okruhů slyším, že některá sankční opatření jsou příliš přísná a že Bělorusko není do války zapojené tak jako Rusko. To samozřejmě není, ale my víme, že z běloruského území začal útok na Kyjev, víme, že z běloruského vzdušného prostoru jsou pravidelně podnikány letecké raketové útoky na Ukrajinu. Víme, že Bělorusko odevzdalo zbraně ruské armádě a na jeho území probíhá výcvik ruských jednotek, které jsou následně nasazovány ve frontě.

Bohužel je propojení obou režimů poměrně intenzivní a běloruský režim je pod výrazným vlivem ruského režimu. Já bych se přikláněl k tomu, aby se jednalo o sankce, které povedou k tomu, že přes Bělorusko nebude možné obcházet ekonomické sankce vůči ruské federaci.

Mluvím například o udělování víz pro vstup do České republiky.

Mně k tomu dopisem vyzvala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. V tom dopise byly konkrétní podněty. Nyní se zabýváme přípravou prvního českého sankčního balíčku. Až budeme mít konkrétní výsledek, seznámíme s ním veřejnost.

Věřím, že to bude relativně brzy. Na druhou stranu ten zákon (Magnitského zákon, pozn. red.) je čerstvý, musíme si to odpracovat, není zde prostor pro žádnou chybu.

My se běloruské opozici snažíme pomáhat, jak to jde. Náš zastupitelský úřad v Minsku například dochází na některé soudní procesy.

V rámci politiky podpory lidských práv je důležité nenechat vyhasnout hlasy, které v Bělorusku volají po základních svobodách. Na druhou stranu, otázka uznání a legitimity je velmi citlivá. Bohužel nevíme, jak opravdu dopadly v Bělorusku volby (prezidentské volby v roce 2020, pozn. red.). Nejlepším řešením by bylo, aby v Bělorusku proběhly nové, legitimní a svobodné volby.