Líně jako Žatec či Holešov? Letiště ustoupila velkolepým plánům a nakonec zela prázdnotou

Zrušení funkčního letiště v Plzni-Líních a příprava strategické průmyslové zóny pro gigafactory, bude stát daňové poplatníky miliardy korun. Volkswagen má přitom ve hře ještě další lokality v Polsku či Maďarsku.

Postup, kdy stát nákladně ruší letiště v majetku ministerstva obrany, aniž by měl jistotu, že investor uvolněné území skutečně zastaví, připomíná osud bývalých letišť v Žatci či Holešově.

O zrušení vojenského letiště Žatec na Lounsku, které patřilo armádě, se rozhodlo v roce 1993. Tamní infrastruktura byla kompletně zlikvidována v letech 2003 až 2006 a vznikla strategická průmyslová zóna Triangle s rozlohou 364 hektarů.

Zájem investorů byl tehdy velký, stejně jako nyní v případě Volkswagenu v Líních, avšak k realizaci záměrů v mnoha případech nedošlo. Najít investory, kteří park zaplní, trvalo dlouhé roky, a ještě i po zhruba patnácti letech je stále volných 62 hektarů.

„Pro mě se Líně jeví jako jasný příklad toho, že mohou dopadnout jako ten Žatec. Tam se to až teď po patnácti letech rozběhlo, ale ještě tam je spousta dalšího místa. A ještě se to nepodařilo naplnit tak, aby tam přišly zahraniční firmy,“ sdělil svůj dojem poslanec hnutí ANO za Ústecký kraj, kde letiště Žatec stálo, a člen výboru pro obranu Pavel Růžička.

„Za těžké peníze se to letiště rozbourá, najednou tam nebude nic a my přijdeme o další záložní letiště,“ dodal s tím, že armáda bude vedle Čáslavi potřebovat další základnu, kam by se případně mohly umístit stíhačky F-35, kterých chce stát nakoupit 24.

Podle Růžičky se navíc ukazuje, že zrušení Žatce byla chyba nejen z hlediska strategického, ale i civilního. A to v tom, že některé firmy, jež v zóně působí, by přistávací dráhu, která byla zdemolována, nyní i využily.

Podobný osud stihl i civilní letiště v Holešově ve Zlínském kraji. Definitivně muselo strategické průmyslové zóně, kterou chtěl vytvořit kraj, ustoupit v roce 2009. O lokalitu tehdy měla zájem automobilka Hyundai, která Holešov zvažovala jako jednu z variant pro svůj závod. Firma se však nakonec rozhodla pro Nošovice, kde nyní sídlí, na rozhodnutí kraje letiště zlikvidovat to však už nic nezměnilo.

Poté, co se nepodařilo přitáhnout Hyundai, nyní zóna na místě zrušeného letiště zeje téměř prázdnotou. Po více než deseti letech z celkových 360 hektarů, z nichž je pro investory vymezeno 190 hektarů, je nyní zabráno zhruba dvacet procent plochy třinácti firmami. Zbytek jsou travnaté plochy čekající na investory, kteří nepřišli.

Líně by tedy mohly skončit jako Holešov. Automobilový koncern Volkswagen, který zvažuje vybudování továrny na baterie na místě letiště v Líních na Plzeňsku, totiž vybírá i z dalších lokalit, přesně jako v minulosti automobilka Hyundai.

I navzdory těmto jasně negativním zkušenostem z minulosti chce současná vláda rozhodovat o zrušení letiště bez záruky, že Volkswagen lokalitu skutečně obsadí. Návrh podává resort průmyslu a obchodu vedený ministrem Jozefem Síkelou (za STAN).

Proti záměru se navíc staví i okolní obce i část veřejnosti. A co víc, sama armáda měla v tajném stanovisku dokonce uvést, že Líně potřebuje.

Koncern trvá na tom, že v Česku jsou Líně jedinou vyhovující lokalitou, a podle vyjádření člena představenstva Škody Auto Martina Jahna pro Novinky „vlády za posledních 15 let žádnou strategickou průmyslovou zónu pro příchod možného investora“ nepřipravily.

Přitom ale státní společnost ČEZ již za minulé vlády vedené Andrejem Babišem (ANO) navrhovala, že v návaznosti na diskusi o vzniku gigafactory připraví prostor pro továrnu na baterie v místě bývalé hnědouhelné elektrárny v Prunéřově na Ústecku. Koncernu však tyto prostory údajně nevyhovují.

Že může být zachování funkčního letiště ve vlastnictví státu dobrý nápad, se může ukázat třeba až za několik let, jako tomu je nyní například v případě vojenského letiště Přerov. O jeho konci se uvažovalo v roce 2015. Zájem o území tehdy projevil strategický investor, automobilka Jaguar.

Věc měl tehdy za resort obrany na starosti Milan Mikulecký, tehdejší poradce ministra obrany Martina Stropnického (ANO). Ten mezi děním okolo Líní a někdejšími snahami o likvidaci Přerova vidí možnou paralelu.

„Tehdy tu byl také mocný investor, také automobilka. A různí politici a úředníci na nás (resort obrany –pozn. red.) vcelku nevybíravě tlačili, ať neděláme problémy a letiště urychleně předáme ministerstvu průmyslu a obchodu, které zajistí jeho likvidaci. Nechtěli jsme samozřejmě překazit šanci, že k nám Jaguar přijde, ale současně jsme nechtěli dopustit, že se zlikviduje letiště, a nakonec tam nebude nic. Přece jen zkušenost s letištěm Žatec měli ještě mnozí z mých kolegů hodně na paměti,“ řekl Novinkám Mikulecký.

„Stížností a anonymů, nejen na mě, ale i mé kolegy byla celá řada, ale ustáli jsme to, a dnes snad v Přerově vznikne základna vojenských bezpilotních prostředků. Kdybychom se tehdy nechovali nekompromisně a nevyráběli si nepřátele, asi by dnes armáda měla problém,“ dodal Mikulecký.

Vyjednávání s Jaguarem bylo podle něj korektní a podařilo se na lecčem dohodnout, aby nedošlo ke zrušení letiště bez záruk. Společnost si ale nakonec kvůli vyšším investičním pobídkám vybrala sousední Slovensko.

Na letiště v Přerově, které se zrušení ubránilo, se tak může v budoucnu podle rozhodnutí ministerstva obrany přesunout jednotka víceúčelového bezpilotního prostředku z Prostějova.