Lidské mraveniště. Moravská Nová Ves uklízí následky tornáda

Lidé řežou dřeva, nosí suť, přicházejí s trámy, nakládají trosky, shrnují popadané tašky, odvážejí plná kolečka, přinášejí občerstvení, povzbuzují, dodávají si navzájem kuráž. Moravská Nová Ves se změnila v lidské mraveniště.

Stovky poničených domů, z nichž desítky půjdou po verdiktu statika k zemi. Nad tím vším poničený kostel bez střechy. Ulicemi se proplétají bagry, nákladní auta, hasičské vozy a auta energetiků, až má člověk dojem, že se přeci v jednu chvíli se nepochybně provoz musí na nějakém místě zastavit a už se nikdy nerozjede. Ale chyba lávky.

Popojíždějící vozy usměrňují policisté, kteří do městyse nepustí autem nikoho, kdo zde nebydlí. Okolní pole se tak mění v parkoviště lidí, kteří přicházejí na pomoc.

Přímo v centru obce u místního kostela právě udílel pokyny vysoký muž v černé košili, jinak jednatel firmy Forbet Moravia Vladimír Jaša. „Na dobrou dohodu s paní starostkou jsme přivezli nějakou techniků. Jsme z Uherskohradišťska, které nebylo nijak poškozeno, takže jsme to cítili jako potřebnou solidaritu. A měl jsem to tak nejen já, ale i naši zaměstnanci, prostě celý kolektiv,“ zdůraznil Jaša.

V městysu pomáhá traktorbagr, dvě sklápěčky a další kusy firemní techniky. „Ráno tu byl trochu problém s organizováním práce jako takové, pak si ale lidi postupně našli svá pracoviště. Lidi i technika pracují, co mohou,“ smířlivě dodal Jaša.

U jednoho z domů stála nad hromadami suti parta chlapů a pozorovala Avii odvážející kontejner suti. Potili se pod horkým červnovým sluncem, ale nepřestávali pracovat.

„Vidíte sám, že je to prostě potřeba. Kolega má známého, který mu řekl, že je potřeba pomoct. Tak tu jsme. Rozebíráme trosky, uklízíme. Teď se stejně nedá nic víc dělat. Je tu ale málo kontejnerů, chtělo by to jich mít víc a odvážet to,“ otřel si zpocené čelo jeden z mužů.

Na náměstí si dávala oddech parta mladíků. I je sužovalo bodavé polední slunce, takže lahve balené vody, která se distribuovala od nedalekých stanů, přišly vhod. „Jsme tady znedaleka. Řekli jsme si, že půjdeme pomoci. Přejeli jsme a u baráku, kde to bylo potřeba, jsme prostě začali dělat,“ popsal Jakub, jeden z mladých mužů.

Nákladní auta hasičů zatím odvážela poničené vozy. „Myslel jsem si, že když tornáda řádí v Americe, jsou tam ty domy poničené proto, že jsou ze dřeva. Tak to jsem se pletl,“ vydechl si jeden z hasičů.