Lidovec Výborný: Nikdo nemohl čekat, že vrátíme ceny energií do doby před krizí

Pane předsedo, měla by se KDU-ČSL přejmenovat na lidovce?

Vedeme o tom vnitřní debatu, ale není to téma number one (číslo jedna – pozn. red.). Na rok 2023 pak připravujeme i velkou konferenci, kde se budeme věnovat i programu. Součástí toho bude i debata o rebrandingu, což je například otázka loga nebo právě přejmenování strany na lidovce. Myslím ale, že bychom měli zůstat tím, kým jsme – tedy KDU-ČSL.

Co si od změny slibujete?

Svěžest, možná nový vítr.

Cílem je asi hlavně zvednout vaše preference, které se dlouhodobě drží pod pětiprocentní hranicí. Kde děláte teď chybu?

My jsme ale kandidovali ve vítězné koalici Spolu a společně – na rozdíl od našich kolegů z druhé vládní koalice – dále držíme. I když samozřejmě netuším, co bude za tři roky. A také nám narostl potenciál, který je možná důležitější než samotné preference. Dostali jsme se na 12, 13 procent.

Zvládne přesvědčit zmíněných 13 procent potenciálních voličů váš předseda Marian Jurečka?

Věřím, že ano, ale nezvládne to sám. Má proto kolem sebe tým předsednictva, jehož jsem součástí. My musíme umět prodat ten potenciál. Zatím to totiž neděláme ještě tak dobře, abychom ho dokázali skutečně naplnit.

Preference klesají celkově i vládním stranám. Na Václavském náměstí také demonstrovalo proti vládě 70 tisíc lidí. Zde byste viděl chybu?

Bezesporu nemá smysl říkat, že vláda nechybuje. Jako pětikoalice jsme nedokázali nějaké věci komunikovat včas či srozumitelně, tak aby to lidé chápali. Naprosto rozumím těm, kteří na náměstí nepřišli demonstrovat za vystoupení z NATA (Severoatlantické aliance – pozn. red.), ale ze strachu a obav, protože jim přišly složenky.

Na Václavském náměstí mi ale vadilo, že lidé, kteří tam šli z pochopitelného strachu, byli zneužiti těmi, kteří demonstraci svolali. Tedy to, co zaznívalo na pódiu, nesouznělo s obavami lidí.

Dříve jste zkritizoval ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN). Po zastropování cen byste ho už nekritizoval?

Řekl jsem, že by měl pan ministr přidat v rychlosti přípravy opatření a měl by zlepšit komunikaci, která nepatřila k přednostem ministerstva. Určitě se to nyní ale mění, poslední kroky jsou zjevné.

Ceny vláda zastropovala na šest korun za elektřinu a tři koruny za plyn. Bude to stačit k tomu, aby na další demonstraci, kterou již svolal šéf odborů Josef Středula, nepřišlo už tolik lidí?

Demonstrace pana Středuly je součástí prezidentských voleb, jelikož on jako odborářský boss na prezidenta kandiduje. Jestli tam přijde méně lidí, to nevím. Vím ale, že zastropování je dostatečné k tomu, aby to většina domácností zvládla. A pro ty, které to nezvládnou, je vytvořen robustní systém sociální pomoci.

Buďme ale upřímní, i tak to bude dvojnásobek průměru, který jsme platili v období před krizí. Nicméně nikdo nemohl očekávat, že bychom dokázali vrátit ceny energií zpět do doby před krizí. Náklady poneseme všichni. Také stát to vyjde odhadem na 130 miliard korun.

130 miliard může být optimistický odhad. Nenaštve to vaše pravicové voliče?

Nemyslím, je to o společenské odpovědnosti. Vláda proto současně s tím řeší i příjmy, musíme na to někde vzít. Z toho důvodu je tu debata o windfall tax (válečné dani – pozn. red.). Opět tady můžete namítnout, že jsme slibovali, že nezvýšíme daně. Ale jsme ve válce.

Není to výmluva?

Není. Spouštěč celého problému byla prostě ruská agrese, na kterou jsme nebyli připraveni. Ba co hůř, Evropa dělala kroky, které situaci zhoršovaly. Například Německo léta spoléhalo lehkomyslně na ruský plyn, což se teď ukázalo jako cesta do slepé uličky. Spouštěčem byly ale kroky blázna z Kremlu.

Podílíte se na Milostivém létu, které má pomoci lidem s oddlužením. Nemyslíte, že se po zimě kvůli vysokým cenám za energie lidé do exekucí zase vrátí? Nebude pak namístě další Milostivé léto?

Ano, hrozí to, je to bez debat. Milostivé léto je ale jednorázová akce, kdy se lidé mohou zbavit exekucích na dluzích vůči státu. Ta šance je ale jedinečná, nemusí být ve hře, že se to zopakuje.

Blíží se prezidentské volby. Jako koalice Spolu jste se vzdali kandidáta na prezidenta. Víte už, koho podpoříte?

My o tom vedeme debatu v rámci KDU-ČSL i s kolegy v koalici Spolu. Neřekl bych ale, že jsme se vzdali. Nám jde o to, kdo bude prezidentem. Chceme, aby se úřad vrátil do podoby, kterou by měl mít, tedy že prezident bude garantem ústavnosti, prozápadního směřování, a nebudeme se muset za něj občas stydět.

Vyčítáno nám nicméně může být, že jako koalice Spolu jsme takového kandidáta nenašli, a nemůžeme ho tak představit. Vidíme zde nicméně pestrou paletu osobností, které oznámily kandidaturu na prezidenta nebo o tom uvažují. Půjdeme cestou, že řekneme, kteří kandidáti naše kritéria naplňují.

Váš europoslanec Tomáš Zdechovský pro CNN Prima News uvedl že budou dva a že ta jména jsou již známa.

Asi bych tu teď nechtěl jmenovat, ale když se podíváte do toho seznamu, tak vidíte jména, která mají šanci a pohybují se v průzkumech veřejného mínění relativně vysoko. Jako KDU-ČSL jsme již před pěti lety podporovali Pavla Fischera. Dovedu si ho i nyní představit, že by vrchovatě naplnil naše očekávání.

Dále tipuji Danu Nerudovou nebo senátora Marka Hilšera.

Ano, profesorka Nerudová splňuje také kritéria, senátora Hilšera dopodrobna neznám. O něm se ta debata detailně nevede. Ale nechci předjímat.