Článek
Moravské kraje ztratily oproti volbám před čtyřmi lety 22 procent mandátů a české 35 procent. Dohromady letos zasedne do zastupitelských křesel okolo 3500 lidovců, v roce 2006 to bylo přes pěti tisíc.
Slabá pozice lidovců v Čechách se ukázala také na tom, že postavili v senátních volbách kandidáty jen v části českých okrsků, na Moravě však obsadili všechny.
Vedení KDU-ČSL si problém uvědomuje, ale zatím nemá příliš jasno, jak nepříznivý vývoj aspoň zastavit. „V Čechách ubývá voličů, to víme, a proto jsem v Kutné Hoře v senátních volbách kandidovala já, jako známá osobnost (neúspěšně – pozn. red.), protože si myslím, že musíme do Čech dávat kandidáty a přestat si myslet, že stačí obstát v komunální či regionální politice,“ řekla Právu úřadující předsedkyně lidovců Michaela Šojdrová.
Důvod je podle ní v tom, že jako křesťansko-demokratická strana lépe oslovuje religióznější voliče na Moravě.
Zkusí verzi Klidné síly?
Podle Šojdrové se musí zaměřit na městského voliče a převzít po zelených téma životního prostředí. „Ochrana životního prostředí je téma, které vysloveně křesťanským demokratům sedí. Strana zelených to téma neuchopila nejlíp,“ dodala Šojdrová. Boj o českého voliče podle ní bude důležitým tématem sjezdu za tři týdny, kde si zvolí nové vedení.
Podle sociologa Jana Hartla nejde o nový jev, také v devadesátých letech se lidovci opírali hlavně o Moravu a východní Čechy. „Teprve Josefu Luxovi, který utlumil křesťanská témata a díky heslu Klidná síla oslovil umírněnější voliče, se podařilo udělat z KDU-ČSL celostátní stranu,“ řekl Právu Hartl.
Po Luxově smrti lidovci začali ztrácet a v Čechách zvláště. Podle Hartla ztratil jejich program obsah. „Koketovali s tématem venkova, ale nikdy jej nedotáhli. Postupně se stali pověstným jazýčkem na vahách, ale bylo to jen o moci a ztratilo to obsah,“ podotkl Hartl.
Po prohraných sněmovních volbách není podle Hartla zisk dvou senátorů a tři a půl tisíce zastupitelů špatný. „Je to udržovací výsledek, který jim může umožnit se někam vydat.“