Lidovci otáčejí, koalice připouští zdanění tichého vína

„Dnes debatu startujeme a uvidíme, kam se posuneme,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-­ČSL). Po jednání upřesnil, že komise má dát návrhy do konce roku.

Zdanit nešumivé víno radí vládě řada ekonomů včetně těch z Národní ekonomické rady vlády. Do státní kasy by to ročně přineslo miliardy korun. Vládní koalice se přesto na popud lidovců nad konsolidačním balíčkem dohodla, že sazba spotřební daně zůstane nulová. Podle Výborného zvažované změny nemají být součástí balíčku.

„Mám základní podmínku: abychom dokázali odbourat případnou administrativní byrokratickou zátěž pro vinaře, zvláště pro ty malé,“ dodal Výborný. Za klíčový považuje přístup celníků, jak budou v praxi přistupovat k administrativě spojené s daní. Součástí pracovní skupiny mají podle něj být i vinařské organizace.

Celní správa se zatím nechce k možnému zavedení daně u tichých vín vyjadřovat. Mezi argumenty odpůrců zdanění je i ten, že by si vinaři museli zřizovat daňové sklady a narostla by jim administrativa.

„I ten nejmenší minipivovar musí mít takový daňový sklad. Je to ale zpravidla jen uzamykatelná místnost nebo prostor v pivovaru, většinou ležácký sklep. Není to nic, co by musel mít pivovar navíc. I u každého vinařství je vždy takovýto obdobný prostor,“ řekl k tomu ve středu Právu Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Tuzemští vinaři také upozorňují na to, že podobnou daňovou úlevu mají vína v okolních zemích, a tvrdí, že zavedení spotřební daně poškodí jejich konkurenceschopnost. „U sousedů je daň jen v Polsku, a to ve výši 10,20 koruny za litr. Jenže Polsko s pouhými 300 hektary vinic není vinařská země,“ argumentoval už dříve prezident Svazu vinařů Martin Chlad s tím, že v ČR je 17 900 hektarů vinic a 1390 producentů vína.

„Ani my ale nejsme žádná vinařská země. Na produkci vína se Česko v rámci Evropské unie podílí 0,36 procenta. V porovnání s Itálií máme produkci na úrovni 1,15 procenta,“ oponoval mu Maier.

„Obecně vinaři jsou u nás neskutečně zvýhodněni, jako by snad alkohol ve víně byl méně škodlivým alkoholem než v pivě. Pro českou ekonomiku je mnohem významnější pivo, a ne víno,“ zdůraznil. Zatímco v pivě jsme podle něj soběstační z asi 125 procent, tedy čtvrtinu vyvážíme, ve víně dovážíme až 75 procent spotřeby.

Po zavedení spotřební daně u tichého vína, ale třeba i slazených nápojů, volal už na jaře také ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Daňová výjimka pro vína vadí i hlavnímu poradci České bankovní asociace Miroslavu Zámečníkovi. „Jestliže má existovat spravedlnost, tak nemáme dělat výjimku u spotřební daně na víno v podobě nulové sazby,“ řekl Právu. Efekt spotřební daně by podle něj dopadl nejvíc na ty, kteří mají víno nejlevnější, tedy na dovozce.

„Navíc by to přinutilo domácí producenty jít na co nejvyšší kvalitu, aby si udrželi svoje postavení na trhu. Je-li tam daň z litru, tak efekt na cenu je nejvýraznější u nejlevnějšího dodavatele, což Češi nejsou. Proč se máme tvářit, že by to zásadním způsobem poškodilo českou ekonomiku a vinařství, když se fakticky jedná o přebalení levných produktů dovezených často odněkud mimo EU?“ upozornil na další fenomén Zámečník.

Spotřební daň z alkoholických nápojů loni do státního rozpočtu přinesla 14,3 miliardy korun, z toho 64 procent je daň vybraná z lihovin. Zhruba třetinu odvedly pivovary a z šumivého vína stát vybral 553 milionů.