Článek
Faltýnek v neděli v ČT připomněl totožnou situaci z ledna 2016, kdy po osmatřiceti hodinách (součet za pět měsíců) diskusí kolem EET podal stejný návrh, přičemž lidovci, kteří tehdy byli součástí vládní koalice, jeho návrh podpořili.
„Tak já se těším, jak budou podávat ústavní stížnost,“ pravil Faltýnek.
Vyšší rodičovskou Sněmovna schválit nestihla. Maláčová hlasování schválně blokuje, tvrdí opozice
Ústavní soud tehdy po stížnosti pravice rozhodl, že ukončení rozpravy o EET sice „nebylo provedeno v souladu se zákonem“, ale nešlo o tak intenzivní vady, kvůli kterým by bylo možné zákon zrušit.
Obstrukce využívají téměř všechny strany vždy podle toho, jestli skončí ve Sněmovně v opozičních lavicích. Bez ohledu na fakt, zda se řadí k pravici, levici, nebo středu. Pokud nepřesáhnou zákonný rámec, těžko se obstrukcím bránit.
Partaje si jen mění role a na řadu přicházejí nejrůznější kličky a finesy, které umožňuje zákon o jednacím řádu, ale také zkušenosti aktérů. Nic na tom nemění fakt, že jednací sál bývá v takových situacích poloprázdný a v každém klubu „drží službu“ někdo pro případ nečekaného hlasování.
Šéf poslanců ANO Jaroslav faltýnek a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Jednou z mála možností obrany je odhlasovat omezení řečnické doby, která nemůže být kratší než deset minut, a toho, že v debatě může poslanec vystoupit maximálně dvakrát.
Bojkot, pokrytectví, zrada a obstrukce. Vláda a opozice se hádaly o tom, kdo víc blokuje Sněmovnu
K tomu ale často partaje nesahají, neboť se mohou ocitnout ve stejné situaci a opozice jim to vrátí. Tuto možnost využila například Nečasova vláda v roce 2012 při církevních restitucích. Díky tomu má bohaté zkušenosti s obstrukcemi dnes vládní soc. dem., která tehdy seděla v opozici proti vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. A tehdejší opozice svůj souboj prohrála.