Lidovci chtějí Hampla do čela Senátu prosadit silou

KDU-ČSL ale i přesto chce uspět se svým kandidátem Václavem Hamplem. Podle šéfa senátního klubu Petra Šilara jsou lidovci ochotni přistoupit i na variantu „bojového hlasování” – tedy že by tři strany navrhly své kandidáty a jeden z nich v tajné volbě zvítězil. To by byla za existenci horní komory úplná novinka, strany se vždy předtím na volbě předsedy dohodly.

„Taková situace jako letos tu ještě nebyla, vždy předtím to bylo tak, že jedna strana byla nejsilnější o parník. Variantu, že by se hlasovalo z více kandidátů, podporuji,“ řekl Právu Šilar.

Takovou proceduru ale zásadně odmítá jak ODS, tak STAN. „Taková varianta by se mi opravdu nelíbila, tohle se nikdy nestalo. Proč bychom měli bojovat, když se můžeme dohodnout? Věřím, že najdeme průsečík,“ řekl Právu šéf klubu Starostů Jan Horník.

Favoritem STAN je zatím Jiří Růžička zvolený za TOP 09, ten se ale nelíbí ODS, která stále stojí za Jaroslavem Kuberou. „Předsedou Senátu, což je druhá nejvyšší funkce ve státě, má být politická figura a ne nestraník, který nemá vyhraněný politický názor,“ řekl Právu senátor ODS Tomáš Jirsa.

„Kubera je celostátně známý, jednoznačně vyhraněný, sedmkrát za sebou vyhrál komunální volby a čtyřikrát senátní. Jeho zvolení by zvýšilo prestiž Senátu,“ míní Jirsa. Jenže obě ostatní strany zatím nad Kuberou vrtí hlavou.

„Mnoho senátorů z našeho klubu by pro něj nehlasovalo,“ řekl Právu Šilar.

Starostům se zase nelíbí, že by předsedu horní komory měl navrhovat 15členný klub lidovců. „To by musela mít KDU-ČSL alespoň sedmnáct senátorů proti našim osmnácti,“ uvedl Horník.

Zástupci ODS už dříve dali najevo, že jsou ochotni křeslo předsedy Senátu vyměnit za jinou funkci ve vedení horní komory a že by s Kuberou ještě dva roky počkali. „Stále věřím v kompromisní dohodu. Myslím, že emoce už ochladly,“ řekl Kubera včera Právu.

První ustavující schůze nového složení Senátu, kde by se mělo zvolit vedení, se koná 14. listopadu.