Článek
„Prvotní restaurátorský průzkum na místě odhalil, že patina už není jen na povrchu, ale vliv času a klimatických podmínek už zasahuje i do hloubky materiálu, hrozí odpadávání bronzu, znehodnocení soch, jejich obličejů, postav,“ potvrdila Právu zástupkyně ředitele památníku Jana Chourová Plachá.
Tak jako se v minulosti postarali lidé sbírkou o vznik dětského sousoší, spoléhá i nyní vedení Památníku Lidice na dobrovolné příspěvky dárců a vyhlásilo sbírku. Den po vyhlášení už bylo na kontě přes sto tisíc korun. Celkem však bude památník potřebovat asi 13 milionů.
Podle Plaché se Památník Lidice pokoušel uspět u dotačního titulu na restaurátorské práce u Národního plánu obnovy nebo u svého zřizovatele ministerstva kultury, ale neuspěl. „Od ministerstva kultury už máme podporu na jiné velké projekty, řešíme havarijní stav hráze v Ležákách a tamní komplexní rekonstrukci muzea, tady v Lidicích se budou restaurovat základy Horákova statku, takže se bude hodně čerpat na jiné záměry. Je obecný pokyn hledat zdroje jinde,“ vysvětlovala Plachá.
„Navíc i vytvoření původního památníku se financovalo z domácích i zahraničních veřejných sbírek, tak jsme se rozhodli znovu oslovit veřejnost,“ dodala.
Ministerstvo: Památník se pro sbírku rozhodl sám
Podle ministerstva kultury se památník pro sbírku rozhodl sám. „Památník Lidice se pro cestu financování opravy památníku dětských obětí v Lidicích prostřednictvím sbírky rozhodl sám a uvedl ho do Plánu hlavní činnosti Památníku Lidice na rok 2024, který obdrželo ministerstvo kultury v lednu letošního roku. Tento postup zapojení veřejnosti totiž koresponduje i se samotným vznikem památníku,“ uvedla mluvčí ministerstva Jana Malíková.
Osudná vysílačka. Dva týdny po Lidicích nacisté vyhladili i osadu Ležáky
„Již za života autorky Marie Uchytilové se spontánně začaly sbírat finanční prostředky na jeho realizaci. Díky darům ostatně vznikla například i Lidická sbírka výtvarného umění,“ dodala mluvčí, podle níž je to i forma, jak zvýšit informovanost veřejnosti o tragédii Lidic.
Na další zmíněné projekty Památníku Lidice, tedy na rekonstrukci hráze rybníka Ležák, restaurování základů Horákova statku či bezpečnostní prvky v areálu Památníku Ležáky má podle Jany Malíkové ministerstvo kultury peníze připravené.
Památník dětských obětí války na pietním území v Lidicích je dílem akademické sochařky Marie Uchytilové. „Tato výjimečná umělkyně mu věnovala celá dvě desetiletí svého života, přičemž jejím cílem bylo vytvořit monument k poctě všech nevinných dětí, které přišly o život v nesmyslných válkách a ozbrojených konfliktech tohoto světa,“ uvedl ředitel památníku Eduard Stehlík.
Marie Uchytilová, od jejíhož narození letos uplynulo sto let, začala na sousoší pracovat v roce 1969. V roce 1989 měla dílo hotové v sádrové podobě a první tři sochy odlila do bronzu ze svých vlastních úspor. V témže roce však zemřela a dokončení se nedožila. Až díky darům převážně ze zahraničí se podařilo odlít celé bronzové sousoší. Prvních třicet soch bylo nainstalováno až v roce 1995 a zkompletován byl památník teprve v roce 2000.
Nová podoba
Pokud se podaří památníku vybrat potřebnou sumu, začne s restaurováním, které se má rozvrhnout do pěti let. „Nestane se, že by tady bylo úplně prázdno. Sochy se budou odebírat postupně,“ uvedla Chourová Plachá. Teprve v laboratorních podmínkách se lépe zjistí stav a budou se restaurovat, konzervovat a patinovat. „Při všech těchto krocích bude plně respektována původní vize Marie Uchytilové,“ uvedl ředitel Stehlík.
Při vracení na místo ale čeká postavy změna. Nebudou se vracet na původní podstavec, který je vyšší, než byl záměr autorky. „Navíc ani není vyspádovaný, což přináší problémy. Šli jsme po historických stopách a ukázalo se, že Marie Uchytilová chtěla, aby sochy vystupovaly z trávy, aby víc splynuly s krajinou,“ naznačila Plachá, jaké podobě se po renovaci sousoší přiblíží. Navíc by jednotlivé postavy měly být i kousek dál od sebe. „Podle fotografií z ateliéru bylo původní rozložení jiné, víc otevřené,“ dodávala Jana Chourová Plachá.
Sousoší 82 malých postav připomíná děti zavražděné německými nacisty v létě 1942 Chelmnu. Vyhlazením Lidic, zastřelením zdejších 173 mužů, vraždou dětí a odvlečením žen do koncentračního tábora se nacisté pomstili za atentát na protektora Reinharda Heydricha.