Lidickou tragédii nelze srovnávat s odsunem Němců, zaznělo při vzpomínce

Vadí jí počínání premiéra Petra Nečase (ODS) i ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Dvořáková zmínila slib předsedy vlády, že nepodá ruku vrchnímu představiteli sudetských Němců Berndu Posseltovi. „Opak byl pravdou,“ řekla Dvořáková u lidického masového hrobu a zmínila nedávnou návštěvu Prahy, v níž byl Posselt členem delegace bavorského premiéra Horsta Seehofera.

Rovněž Schwarzenbergova slova dávají sudetským Němcům podle Dvořákové naději. „Ministr zahraničí nepoužívá výraz odsun, ale vyhnání, které vždy silně kritizuje,“ připomněla Dvořáková.

Shodou okolností také v sobotu začal sjezd sudetských Němců, kteří vyzvali prezidenta Václava Kause, aby si jim omluvil. [celá zpráva]

Dvořáková v projevu Klause ocenila. Podle ní neváhá zdůrazňovat, že se poválečné události nemohou vyrovnat tomu, co se dělo za okupace každý den. Potěšil ji rovněž středočeský hejtman David Rath (ČSSD), když ČSBS napsal, že v zámku v Panenských Břežanech vznikne muzeum druhého odboje.

O zámek projevil zájem Heider Heydrich, syn zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který zde žil. „Máme se omlouvat za každého mrtvého Němce. A Heydrichův syn? Není nám známo, že se od otcových činů distancoval,“ uvedla Dvořáková.

Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová v Lidicích varovala před neonacismem. „Myšlenky, které se pokusily vyhladit Lidice z povrchu zemského, nejsou minulostí,“ uvedla Němcová. Vyzdvihla, že obec dnes žije stejně jako památka obětí nacistického běsnění v roce 1942 po Heydrichově smrti.

Předseda Senátu Milan Štěch připomněl, že Lidice byly vyhlazeny poté, co továrník Jaroslav Pála ze Slaného poskytl policii milostný dopis učený jedné jeho dělnici v domnění, že má spojitost s Heydrichovými atentátníky.

Dobře to ukazuje film Lidice podle scénáře Zdeňka Mahlera. „Na Pálovo jméno se často zapomíná. Jako nezapomínáme na jména vrahů, neměli bychom zapomínat na jména kolaborantů,“ apeloval Štěch.

V Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.