Lidí nakažených klíšťaty letos výrazně přibývá

Odborníci ale předpokládají, že se v letním období počty nemocných dále dramaticky zvýší. Důvodem je teplé počasí, ve kterém se klíšťatům po dlouhé zimě nebývale daří. Navíc o dovolených chodí do přírody daleko více lidí než během roku.

"Klíšťata se už nasála na nakažených ptácích, kteří k nám přiletěli z jihu Evropy, a očekáváme, že budou víc útočit na lidi," řekla Právu ve středu doktorka Dagmar Hulinská ze Státního zdravotního ústavu. "A protože jsou lidé na dovolených a chodí víc do přírody, očekáváme i vyšší počet nemocných."

To potvrdil i kolega Hulinské ze stejného ústavu doktor Čestmír Beneš. "Od začátku roku se po kousnutí klíštětem v ČR nakazilo 53 lidí klíšťovou encefalitidou. To je o téměř dvacet procent víc než loni ve stejném období. Loni za celý rok onemocnělo klíšťovou encefalitidou 642 lidí, z toho tři zemřeli. Lymeskou borreliózu dostalo od začátku roku 872 lidí, tj.o 46 víc než loni."

Klíšťata jsou na 90 procentech území ČR a z tradičních oblastí, jako jsou jižní, východní a střední Čechy, Brněnsko a severní Morava, se stěhují i do hor nad výšku 900 metrů nad mořem, což dosud bylo vzácné. Jsou však i v parcích velkých měst.

"V Praze by si lidé neměli lehat do trávy. Klíšťat v hlavním městě je hodně. V okolí Prahy se pole neobdělávají a to je živná půda pro klíšťata," řekl Právu Vladimír Polanecký, hlavní hygienik Prahy.

Klíšťata nejsou jen v ČR, ale najdeme je v celé Evropě, od Švédska po Itálii a Chorvatsko, od Francie po Ural.

"V žádném případě nesmíme kousnutí od klíštěte podcenit. Následky mohou v krajním případě být i smrtelné," řekla Právu doktorka Hana Roháčová, primářka infekční kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka.

Ne každé klíště je ale nakažené, dokonce pouze několik ze sta přenáší klíšťovou encefalitidu, tedy zánět mozkových blan nebo zánět mozku.

Podle primářky Roháčové klíšťová encefalitida u starších lidí může zanechat trvalé následky v podobě přetrvávající zmatenosti, únavy, úporných bolestí hlavy nebo i ochrnutí.

Onemocnění, jehož inkubační doba je 2 až 14 dní, mívá dvě fáze:

první je provázena teplotou a necharakteristickými příznaky, např. bolestmi hlavy, svalstva a malátností, což jsou podobné příznaky jako u chřipky;

druhá fáze následuje za několik dnů, kdy už virus pronikl do mozku. Postihuje centrální nervový systém, mohou vzniknout i obrny. V ojedinělých případech končí nemoc smrtí.

Proti klíšťové encefalitidě je účinné očkování, které však není hrazeno ze zdravotního pojištění. Přesto některé zdravotní pojišťovny na něj přispívají různě vysokými částkami. Očkování je možné i nyní v létě, ale nejvhodnější doba je na jaře. Ochrana nastává po 14 dnech od první injekce.

Klíšťata přenášejí i lymeskou borreliózu. Proti ní zatím žádné očkování není a léčí se antibiotiky. Na těle se projevuje červenou skvrnou v místě, kde se klíště přisálo. Tato skvrna se postupně zvětšuje a uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Příznaky onemocnění bývají horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava.