Lidí na ulici za pandemie přibývá a jsou na tom hůř

Experti na problematiku oslovení Právem se shodují, že kvůli pandemii se situace těchto lidí většinou ještě zhoršila.

„S ohledem na koronakrizi a zvyšující se nezaměstnanost předpokládáme obrat příznivého vývoje z posledních let a nárůst počtu lidí bez domova. Nasvědčují tomu i výsledky prvního čtvrtletí 2021, kdy přišlo poprvé požádat o pomoc o 17 procent lidí více než za stejné období loni,“ sdělila Právu Hana Šimková z organizace Naděje.

Ta provozuje pražské nízkoprahové centrum U Bulhara, které nabízí sociální a psychologické poradenství, vysprchování, ale i jídlo, ošacení či dobíjení mobilů. Ve středisku jsou také ordinace lékařů.

„Stále zaznamenáváme zvyšující se zájem o námi provozované sociální služby zejména terénního charakteru, ale také nízkoprahového denního centra, primárně určeného osobám bez přístřeší,“ sdělila Právu Barbora Bočková, ředitelka organizace Květina, která pomáhá lidem bez přístřeší na Teplicku.

V době uzavření obchodů a restaurací či zákazu pohybu venku se život na ulici stal pro většinu bezdomovců ještě o dost složitější. „Kde sehnat jídlo, od koho získat finance alespoň na rohlík, kde sehnat pitnou vodu či využít veřejné WC? V souvislosti s covidem-19 a různými nařízeními je někdy těžší se propojit s dalšími službami, které omezeně fungovaly či nefungovaly vůbec, například z důvodu karantény celého zařízení či obav o zdraví zaměstnanců,“ podotkla Bočková.

Upozornila také na to, že při podezření na nákazu covidem-19 nemusí být některý bezdomovec otestován, jelikož nedisponuje průkazem pojištěnce. „Klient nemůže ani požádat lékaře o žádanku, jelikož často praktika nemá,“ dodala.

Odborníci varují, že přibývá také lidí, kteří jsou bezdomovectvím ohroženi. Úřední odhady počtu osob, kterým bezdomovectví reálně hrozí, od roku 2013 oscilují kolem jednoho sta tisíc. Filip Hausknecht ze sociálního družstva Střecha, které na pražském Žižkově provozuje veganské bistro a kavárnu, upozorňuje, že se situace nelepší hned z několika důvodů.

Za jeden z největších problémů považuje nedostatek dostupného bydlení. „V posledních letech se staví primárně na investice, a ne pro lidi. Máme tak desítky tisíc prázdných bytů a domů, ve kterých si někdo uložil peníze, zatímco jiní umírají na ulici,“ uvedl Hausknecht.

Dalším problémem jsou podle něj exekuce. „Exekuční krize v Česku jede na plné obrátky a lidem se ani nevyplatí legálně pracovat, protože by jim z výplaty nezbylo ani na nájem a základní potraviny,“ podotkl.

Spousta lidí bez domova má také záznam v trestním rejstříku. „Často se stává, že třeba z nouze ukradli ze supermarketu nějaké jídlo, a teď během nouzového stavu jsme se mohli přesvědčit, jak vysoké za to můžou padnout tresty. Sehnat si pak zaměstnání se záznamem v trestním rejstříku je prakticky nemožné, proto tyto lidi jako sociální podnik cíleně zaměstnáváme,“ řekl Hausknecht Právu.

Experti na březnové konferenci o překážkách pro návrat bezdomovců z ulice poukazovali na neochotu politiků, chybějící zákon o bydlení, nespolupráci resortů či nedostatek financí od státu.

Bariéru pak představuje i to, že úřady leckdy přistupují k lidem v bytové nouzi jako k viníkům. „Bezdomovectví je nedůstojné a udržovat ho je nemravné,“ apelovala na politiky bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.