Článek
Pane premiére, ministryně financí navrhuje schodek na letošní rok přes 100 místo plánovaných 40 miliard. Není to příliš optimistické?
V této chvíli je celkem možné, že budeme muset přijít se schodkem 200 miliard.
Jak reálná je recese?
Recese je, bohužel, jasná. Není pochyb, že přijde.
Co tedy vláda bude dělat?
Budeme investovat, lidem rozhodně nechceme brát peníze. Hlavní cíl je udržet zaměstnanost, a tím pádem budeme mít příjmy.
V pondělí na vládě chceme rozhodnout o kurzarbeitu, řešit kompenzace pro živnostníky a podnikatele, a za jakých podmínek bychom zaměstnavatelům dali na mzdy při omezení výroby, vyřešili jsme ošetřovné.
V pátek měla přijet dodávka 1,7 milionu respirátorů od německé firmy, kterou zadrželi v Holandsku. Dokud neuvidím kamiony nebo letadla na vlastní oči, tak ničemu nevěřím.
Naštěstí jsou na tom naše veřejné finance dobře, máme třetí nejmenší zadlužení vůči HDP v Evropě, oproti Itálii je naše zadlužení pětinásobně nižší, vůči Řecku šestinásobně, takže si budeme moci půjčovat.
Budeme také přesouvat peníze v rámci rozpočtu, někde budeme peníze resortům krátit, armáda třeba nepotřebuje velké akvizice. Navýšit bychom naopak chtěli rozpočet u dálnic, aby se dál stavělo, a nějakou část evropských fondů bychom chtěli využít na garance pro živnostníky a malé podnikatele.
Jeden z programových cílů vaší vlády byl průměrný důchod 15 tisíc korun a průměrný plat pro učitele 45 tisíc. Je to ještě reálné?
Je to náš cíl a uděláme pro to maximum, a myslím si, že to zvládneme.
Šéf krizového štábu Prymula řekl Právu, že pokud lidé budou karanténu obcházet, mohl by přijít úplný zákaz vycházení i na 14 dní. Jak by to vypadalo?
O tom nechci spekulovat, protože co mám zprávy, tak lidé jsou v naprosté většině ukáznění, respektují opatření, nosí roušky, umožňují seniorům nakupovat ve vymezený čas.
My máme jedna z nejtvrdších opatření v Evropě, ale i přes kritiku, která se na nás valí, jsme přesvědčeni, že jsme udělali správně, protože chceme chránit všechny naše občany.
Je vidět, že při krizi se náš národ dokáže semknout. Solidarita, kterou vidím, je fantastická. Mám na mysli nejen záchranáře, zdravotníky, hygieniky, policisty, hasiče, ale i pokladní nebo doručovatele a dobrovolníky, kteří šijí roušky nebo pomáhají ostatním. Všem děkuji a jsem na to hrdý, takže jsem přesvědčen, že se nám nemůže stát to, co v Itálii.
Chtěl bych lidi poprosit, aby se nebáli, nebyli deprimovaní a naopak byli pozitivní, i když to není lehké. Příští týden budeme vědět, jestli naše opatření budou mít na výskyt nákazy vliv. A ještě jednou všem děkuji.
A co když nebudou?
Myslím, že ano. Lidé si uvědomili, že všech 10,7 milionu z nás je ve válce a že základní zbraní každého z nás je zakrýt si nos a ústa, nejlépe látkou.
Mám za to, že nepotřebujeme zvlášť předpis pro chataře, ale chci lidi poprosit, aby, když už tam pojedou, se opravdu zdržovali jen ve své druhé domácnosti a nestýkali se s dalšími lidmi. Úplně nejlepší by ale bylo, aby lidé tento víkend zůstali doma, protože tento víkend bude pro další vývoj epidemie velice důležitý. Stejně bude zima.
Máte představu, kdy omezení naopak povolí?
To bude záležet, jestli se nám podaří zploštit křivku výskytů nakažených, to budeme podle pana Prymuly vědět v horizontu týdne deseti dnů. Jeho cíl je nepřesáhnout 15 tisíc nakažených, ale jestli se to povede, je hlavně na nás všech, jak budeme odpovědní, solidární a budeme táhnout za jeden provaz.
Náš problém je, že se Evropa vyvíjí různě a velice dramaticky. My máme jedna z nejtvrdších opatření v Evropě, ale i přes kritiku, která se na nás valí, jsme přesvědčeni, že jsme udělali správně, protože chceme chránit všechny naše občany.
Snažíme se testovat všechny, celkově bychom měli mít až šest set lůžek určená pro intenzivní péči pro lidi nakažené koronavirem, máme objednané ventilátory, nový druh ventilátorů vyvíjí ČVUT, vyčlenili jsme pro boj s nákazou čtyři nemocnice – v Praze Homolku a Motol, v Brně sv. Annu a Bohunice. V pondělí bychom už neměli mít čekací lhůty na odběry, podstatně více testujeme, řešíme trasování nakažených i s pomocí IT firem, rozdělili jsme si systém nákupů, vyměňujeme si informace s čínskými i izraelskými lékaři.
Vrátí se děti a studenti ještě letos vůbec do školy?
Kdybychom byli izolovaný ostrov, tak bych to dokázal říci. To je, jako byste se mě ptal, kdy zmizí virus. Budeme se snažit vrátit život do běžných kolejí, jen co to půjde, ale to může nastat, až když výskyt viru začne klesat a lidé se vyléčí. To bude ale rozhodnutí epidemiologů a hygieniků.
Můžete zaručit, že už nyní bude zdravotnického materiálu dostatek?
Jak to chcete zaručit? V pátek měla přijet dodávka 1,7 milionu respirátorů od německé firmy, kterou zadrželi v Holandsku. Dokud neuvidím kamiony nebo letadla na vlastní oči, tak ničemu nevěřím. Pokud v sobotu (tj. dnes) přiletí ruslan, tak bychom měli být v pohodě.
Co říkáte na hlasy, například bývalého náčelníka generálního štábu Pavla, že závislost na Číně ohledně zdravotnického materiálu může být bezpečnostní riziko?
Nevím jak. V Číně se snaží získat zdravotnický materiál celý svět. Máme zájem mít s Pekingem normální dobré ekonomické vztahy, což se nám díky panu prezidentovi a jeho kontaktům daří. Nebýt toho, že nám v Číně otevřel dveře, tak bychom takto rychle materiál nedostali. Velká výhoda je, že šéf česko-čínské komory Tvrdík dodávky organizuje na místě a ministr vnitra Hamáček zabezpečuje nákup a logistiku podle dohody.
Nemáte pocit, že vás Hamáček zastínil?
Nemám, protože jsme jeden tým, nesoutěžíme. Rozdělili jsme si úkoly, on vyřizuje dodávky v Číně, já zase vyjednávám s čínským velvyslancem a koordinuji všechny ministry. Povolení pro první letadlo se zdravotnickým materiálem jsem třeba vyjednával já, takže myslím, že fungujeme dobře.
Pokud jsme v minulosti měli s čínským velvyslancem nějaké neshody, tak jsme si je vyříkali a nyní je všechno v pořádku.