Článek
Většinu nežádoucích účinků hlásí laická veřejnost. Zdravotníci pak musí hlásit vážnější a neočekávané příznaky ze zákona. Nežádoucích účinků po očkování je ale hlášeno méně, než se předpokládalo.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 se pravidelně vyhodnocují na úrovni celé Evropy. Pokud se prokážou, upravují se podle nich informace v příbalových letácích a jsou o nich informováni zdravotníci. SÚKL, který informace také vyhodnocuje, pak výsledky publikuje na svém webu.
Dosud bylo v Česku nahlášeno 11 000 nežádoucích účinků z více než 17 milionů podaných dávek.
V současné době evidujeme 43 žádostí o odškodnění. Některé žádosti byly zamítnuty, další se stále posuzují
„Při podezření, že se nějaký zdravotní problém po očkování objeví častěji než u neočkované populace, zahájí se podrobné hodnocení,“ řekla ČTK ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. „Pokud je vedlejší účinek jenom mírný nebo očekávaný a rychle vymizí, tak zdravotnická veřejnost má povědomí, že takové hlášení nemusí učinit,“ uvedla Storová.
43 žádostí, ani jedna uznaná
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba zatím Česká republika neodškodnila nikoho za újmu na zdraví způsobenou očkováním proti covidu. Podle Jakoba se nejednalo o zvlášť závažné újmy na zdraví.
O Novavax má zájem 7000 lidí
„V současné době evidujeme 43 žádostí o odškodnění. Některé žádosti byly zamítnuty, další se stále posuzují,“ uvedl na dotaz Práva Jakob. Výše kompenzací není předem daná, záleží na ministerstvu, jestli požadovanou částku uzná. „Šest žadatelů požaduje 100 milionů korun, další žadatel 10 milionů. Další žádosti se pohybují v řádech statisíců,“ řekl Jakob.
Žadatelé uvádějí jako vedlejší účinky různé spektrum tělesných obtíží, jako například vyrážky, ztrátu čichu, bolesti či zhoršení zraku. Náhradu újmy vyplatí ministerstvo nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti. Pokud ministerstvo žádosti nevyhoví, může se žadatel obrátit na civilní soud.
Mezi závažnějšími vedlejšími účinky mohou být záněty srdce
Mezi nejčastější vedlejší účinky patří bolest v místě vpichu, bolest hlavy, teplota nebo nevolnost. Závažnější vedlejší účinky, které SÚKL zaznamenal, jsou například záněty srdce, míchy, porucha ledvin nebo autoimunitní žloutenka. U vakcíny Moderna a Janssen od firmy Johnson & Johnson z hlášení vyplynul zákaz jejich aplikace lidem, kteří mají takzvaný syndrom kapilárního úniku, kdy z cév uniká tekutina a dochází k otokům.
Kvůli podezřením na vznik krevních sraženin pak omezily některé země včetně Česka očkování vakcínou AstraZeneca, která se nepodávala lidem mladším 60 let. V této věkové skupině se podezření na vznik neobvyklých krevních sraženin v mozku objevovala častěji, zhruba 44 procent případů bylo u žen. V Česku jí bylo podáno kolem 890 000 dávek.
„To, že se doplňují informace do souhrnu údajů o přípravku, případně i nějaké kontraindikace, je důkazem toho, že hlášení mají smysl a že se s nimi aktivně pracuje,“ dodala Storová.
EMA vyhodnocuje vakcíny každý měsíc
Nová hodnocení bezpečnosti vakcín vydává Evropská léková agentura (EMA) každý měsíc. Například u nejčastěji v Česku podávané vakcíny Comirnaty od firmy Pfizer/BioNTech se podle aktualizací posuzovala frekvence zánětů srdce. Výbor ji vyhodnotil jako velmi vzácnou, tedy méně častou než jednotky případů na 10 000 případů. Riziko je mírně vyšší u chlapců a mladých mužů.
Místo injekce odešel policista do důchodu. Zemřel s covidem
Z lednového hodnocení vyplývá, že přínosy všech aktuálně registrovaných vakcín proti covidu nadále převažují nad jejich nežádoucími účinky vzhledem k riziku onemocnění covidem-19 a souvisejících komplikací, včetně hospitalizace a úmrtí. Pokud se však u lidí objeví vážný vedlejší účinek, mohou žádat stát o odškodnění.
Očkování proti covidu-19 je jedinou nepovinnou vakcinací, u níž je možné po státu požadovat náhradu újmy. Kromě toho lze žádat o odškodnění po očkování proti jedenácti dalším nemocem, u kterých je vakcinace povinná. V případě očkování proti covidu má žadatel nárok na odškodnění, pokud se u něj objevil anafylaktický šok, záněty srdečního svalu, snížení počtu krevních destiček s vyšším rizikem krvácení, krevní sraženiny a jejich uvolnění do krevního řečiště nebo akutní otoky končetin související se sníženým krevním tlakem a zahuštěním krve. U každé komplikace je také stanoveno, v jakém čase po očkování se musí vyskytnout.