Lidé vyzývají stát, ať stopne stavbu průmyslové zóny u proslulého šikmého kostela

Mezi největší odpůrce obří průmyslové zóny, kde má najít práci kolem 4,5 tisíce lidí, patří spolky Stará Karviná a S.O.S. Karviná, které se dlouhé roky starají o obnovu poddolovaného území Karviné. Podle nich by vybudování téměř stohektarové průmyslové zóny znamenalo trvalou devastaci největší karvinské zelené plochy, u níž studie deklarují hodnoty historické, přírodní a archeologické.

„Realizace záměru ve stávající lokalitě by navíc znamenala znehodnocení potenciálu rozvoje v jiných směrech, zejména v oblasti cestovního ruchu. V posledních letech jsme svědky narůstajícího zájmu turistů nejen o šikmý kostel sv. Petra z Alkantary, ale také o fenomén zaniklého města,“ uvedla předsedkyně spolku Stará Karviná Tereza Ondruszová.

Dodala, že od vydání prvního dílu trilogie Šikmý kostel Karin Lednické stoupl zájem turistů o tuto lokalitu téměř o 500 procent.

„Považujeme za alarmující, že by se toto území, pro širokou veřejnost nově objevené a s čerstvě zhojenou přírodou, mělo znovu stát cílem průmyslových záměrů,“ zdůraznila Ondruszová a podotkla, že firma Panattoni k záměru výstavby průmyslového areálu zahájila na konci roku 2024 proces posuzování vlivu na životní prostředí. Do 10. ledna se k záměru může vyjadřovat veřejnost.

Panattoni chce pozemky u kostela koupit od společnosti Asental podnikatele Zdeňka Bakaly. Do dvou let pak chce průmyslovou zónu za 25 miliard korun začít stavět. Panattoni Smart Park Karviná má stát mezi bývalým Dolem Barbora a Ostravskou ulicí, která spojuje Karvinou s Ostravou. Půjde o pět hal, roh té nejbližší bude od šikmého kostela vzdálen jen 400 metrů.

Regionální ředitel developera Matěj Hejma tvrdí, že turisté i místní obyvatelé mohou být v klidu, protože pohled od kostela nebude výstavbou nijak narušen a bude v podstatě úplně stejný jako dosud. Firma chce totiž v rámci náhradní výsadby dosadit zeleň i směrem k průčelí šikmého kostela a zamezit tak jakémukoliv vlivu průmyslového parku.

Průmyslová zóna však má podle místních vzniknout v bývalém historickém centru Staré Karviné, které bylo v minulosti rekultivováno z peněz daňových poplatníků a je mnohými odborníky označováno za jedinečné. Nacházejí se zde bývalé městské aleje, stromy z původních zahrádek či parkové výsadby. Navíc je toto území názorným svědectvím o dopadu těžby fosilních paliv na ekosystém a má podle odborníků hodnotu nejen pro Česko, ale i pro celou Evropu.

„Jsme přesvědčeni, že Stará Karviná si zaslouží právně vymezenou ochranu. Z toho důvodu jsme se obrátili na ministerstvo kultury s návrhem na prohlášení Staré Karviné za krajinnou památkovou zónu. Náš návrh podporuje mimo jiné Akademie věd České republiky,“ upozornila Ondruszová.

Návrh spolku Novinkám potvrdilo i ministerstvo kultury. „Podnět na prohlášení území Staré Karviné za krajinnou památkovou zónu zaslaný spolkem Stará Karviná spolu s podnětem Akademie věd České republiky eviduje odbor památkové péče ministerstva kultury,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová.

Dodala, že spolu s dalšími nashromážděnými požadavky týkajícími se revizí již dříve prohlášených památkově chráněných území a návrhů na nově prohlášená území za památkové zóny je ministerstvo předá k posouzení a zpracování příslušných materiálů Národnímu památkovému ústavu v rámci profilového úkolu na rok 2025.

Kvůli chystanému projektu už město Karviná schválilo dílčí změnu územního plánu, protože vnímá novou průmyslovou zónu jako přínos pro město. Památkáři s ní však nesouhlasí a požádali o její přezkum. Podle ředitele Národního památkového ústavu v Ostravě Michala Zezuly je rozvoj a různorodé využití areálu zaniklé Karviné samozřejmě možné a potřebné.

„Musí přitom být brán ohled na dochované kulturně-historické a archeologické hodnoty. Dosavadní podoba územního plánu s částečným využitím pro průmyslovou výrobu počítala, ovšem v dostatečném odstupu od kulturních památek, tedy od kostela sv. Petra z Alkantary a Dolu Barbora, a také mimo archeologicky nejvíce exponovaná území,“ vysvětloval Zezula.

V dosavadní podobě územního plánu podle něj nebyl dotčen ani terénní reliéf. „Naproti tomu nyní předkládaná varianta obrovských hal, určených k pronájmu a možná jen ke skladování, předpokládá rozsáhlé terénní úpravy, přerušení pohledových i komunikačních spojnic kulturních památek a zánik velké části archeologické lokality. Národní památkový ústav se domnívá, že k tomu směřující změna územního plánu nebyla v souladu se zákonem a podal k nadřízenému orgánu státní správy podnět k jejímu přezkumu,“ shrnul Zezula.

Karvinské místní spolky zdůrazňují, že se nesnaží bránit vzniku moderních průmyslových areálů, ale upozorňují na naprosto chybně zvolenou lokalitu. Na území Karviné jsou podle nich mnohem vhodnější lokality pro případné průmyslové využití.

„V bezprostřední blízkosti plánovaného Panattoni Smart Parku Karviná je skutečný brownfield o výměře 129 hektarů. Jedná se o již zrevitalizovanou plochu bývalých kolonií Nový Jork a Mexiko a bývalého dolu Hohenegger. Nabízí stejnou dopravní obslužnost, je už zplanýrovaná a nerostou na ní tisíce stromů. Stačilo by jen změnit územní plán,“ upozornila Zuzana Klusová ze spolku S.O.S. Karviná.