Článek
V obci Trokavec na Rokycansku vyhlásili místní referendum kvůli radarové základně. Obec totiž leží na hranici vojenského území Brdy, kde by podle prozatímních vyjednávání mezi americkou a českou vládou měla být umístěna americká radarová základna.
Občané však odmítnutím v referendu dali svému obecnímu zastupitelstvu mandát, aby hájila zájmy obce proti této stavbě, a to všemi zákonnými prostředky. Výsledek referenda však není pro českou vládu ani parlament závazný.
Trokavec má asi stovku obyvatel, zapsaných voličů bylo 88. Pokud by radarová základna skutečně stála ve vojenském újezdu Brdy, byl by Trokavec nejbližší obcí. I proto je první obcí v republice, která k tomuto tématu referendum vypsala. Podle starosty Neorala se o uspořádání podobného lidového hlasování zajímaly už i další obce v okolí.
:. Kliknutím na mapu jí zvětšíte do původní velikosti.
Původně se měli obyvatelé Trokavce vyjadřovat k tomu, jestli chtějí nebo nechtějí základu. Protože ale stavba základny není v kompetenci obce, a tak o ní nemohou lidé v místní referendu hlasovat, znění referenda bylo upraveno na text: "Souhlasím s tím, aby zastupitelstvo obce Trokavec podniklo veškerá zákonná opatření k tomu, aby zamezilo výstavbě radarové základny Spojených států amerických na území vojenského újezdu Brdy".
Základna proti balistickým střelám
USA chtějí ve střední Evropě vybudovat protiraketovou základnu, odpalovací zařízení s deseti antiraketami by bylo v Polsku a radar v ČR.
Úkolem radarové stanice v obranném systému je zachytit start mezikontinentálních raket a poskytnout data k výpočtu předpokládané dráhy těchto střel, s jejichž pomocí by byly zaměřeny "antirakety".
Podle dříve zveřejněných informací by obsluha celého komplexu neměla vyžadovat více než 450 osob. Rozloha základny by činila asi 350 hektarů.
| Protiraketová základna ve střední Evropě |
| O možném umístění části amerického protiraketového deštníku na českém území se spekulovalo již několik let. Na intenzitě nabyla diskuse loni v květnu, kdy deník International Herald Tribune zveřejnil s odvoláním na americké představitele informaci, že USA jednají o výstavbě základny s představiteli Polska a ČR. |
| Už v létě 2006 si američtí experti prohlédli tři lokality na území ČR, které pro případné vybudování základny vytypovalo české ministerstvo obrany. Šlo o vojenské prostory Boletice, Libavá a Jince. |
| Podle dříve zveřejněných informací by obsluha celého komplexu neměla vyžadovat více než 450 osob. Rozloha základny by činila asi 350 hektarů. Pro obsluhu základy se dvěma radary, která by byla menší, a jež by mohla podle Topolánka začít fungovat v roce 2011, ale postačí 100 až 200 vojáků, techniků a civilních pracovníků. |
| Úkolem radarové stanice v obranném systému je zachytit start mezikontinentálních raket a poskytnout data k výpočtu předpokládané dráhy těchto střel, s jejichž pomocí by byly zaměřeny "antirakety". |
| Na druhé základně ve střední Evropě by pak mělo být podle veřejně dostupných zdrojů v podzemních silech umístěno deset střel, takzvaných interceptorů. Nenesly by žádné výbušniny a nepřátelské rakety by ničily pouze kinetickou energií, tedy nárazem. |