Článek
„Někdo koním vhodil do ohrady stravu. Vůbec ji nepotřebují. Tedy jednoduše řečeno, lidé by jim neměli nosit vůbec nic, ani jablka nebo mrkev. Mohou jim tím způsobit nejen zdravotní potíže, ale výsledkem může být dokonce úhyn zvířete,“ řekl Novinkám zoolog parku Zdeněk Mačát. Divocí koně žijí v Podyjí šest let. Jde o první problém, který se v tomto chovu řešil
V parku se o spásání trávy, a tedy přirozenou péči o krajinu starají koně plemene exmoorský pony, který je také známý jako keltský pony. Je to plemeno geneticky nejvíce příbuzné původním divokým koním, jejichž stáda kdysi žila i ve střední Evropě. Exmoorský pony je ve srovnání s klasickým koněm menší, je ale mimořádně odolný a přivyklý chudé stravě.
V Podyjí spásá louky celkem 15 divokých koní.
„Oni nic nepotřebují. To, co roste v ohradě, jim bohatě stačí. Žádné přilepšování v podobě jablek, mrkve či tvrdého pečiva nejenže nepotřebují, ale naopak jim to ubližuje. Trávení mají nastaveno na chudou a jednoduchou stravu,“ řekl Novinkám veterinář Lukáš Pavlačík ze Dvora Králové nad Labem, který se chovem divokých koní v Česku zabývá a spolupracuje se sdružením Česká krajina. Právě to stojí za budováním výběhů s divokými koňmi v ČR.
Zdravotní problém, který může koně zabít
Pavlačík varoval před jakýmkoli přikrmováním těchto koní. Vysvětlil, že kvůli nevhodné stravě může u koně nastat zánětlivý proces v kopytě, který časem vede k tak rozsáhlému postižení, že zvíře může i přes následnou kvalitní veterinární péči uhynout. „Naším cílem je udržet naše koně zdravé a umožnit jim přirozený život v jejich prostředí. Turisté nejlépe koním pomohou, když je nechají v klidu a jen se pokochají pohledem na ně z bezpečné vzdálenosti,“ dodal Mačát.
Divoké koně spásají nejen trávu, ale i náletové dřeviny a tím udržují krajinu.
Divokým koním se jinak v Podyjí skvěle daří. Celkem jich tam žije patnáct rozdělených do dvou malých stád žijících u Mašovic a Havraníků. V každém se pravidelně rodí hříbata. Brzy vznikne již třetí pastvina, a to opět nedaleko obce Havraníky. Půjde o stohektarový pozemek. Spásání trávy je v této oblasti důležité a má i ve srovnání s jejím sečením mnoho výhod. Koně jsou nenároční a spásají i náletové dřeviny. Navíc kopyty narušují tzv. travní drn. Provzdušňují jej, což prospívá růstu chráněných rostlin.
Schvácená kopyta
Schvácená kopyta neboli laminitida je zánětlivé onemocnění, při němž dochází k narušení pružnosti stěny kopytní kosti. Kopytní kost je tlačena dolů a dochází k poškození žil a tepen v kopytě. Onemocnění je způsobeno především překrmením potravou obsahující lehce stravitelné cukry (ječmen, jetel, oves).
Divokým koním se v národním parku Podyjí skvěle daří, dostanou již třetí pastvinu
