Článek
Kolem sochy za jeden den vznikly i křídou různé nápisy jako: I mistr sochař se někdy utne. Pokora? Tak takhle ne! Je tohle umění?
Také rodina syna zpěvačky Adama Pavlíka s podobou sochy, která stála 600 tisíc korun, nesouhlasí.
„Vnímám to jako hroznou ostudu. Radnice mě oslovila s tím, že navrhují vznik sochy, což jsem oceňoval, protože si myslím, že si to máma zaslouží. Pak už se mi ale nikdo neozval, až když už byla socha celá hotová. Říkal jsem sochaři, že takhle matka nevypadala a že s tím nesouhlasím, on mi ale řekl, že je to jeho nějaká esence, že nejde o portrét. Také mi naznačil, že jsem ovlivněný tím, že jsem příbuzný,“ reagoval Adam Pavlík s tím, že by byl nejraději, kdyby byla socha odstraněna a nahrazena novou.
Centrální obvod Moravská Ostrava a Přívoz (MOaP), který sochu nechal vytvořit, však s jejím odstraněním nepočítá a za dílem si stojí. Také sochař David Moješčík je se svým výtvorem spokojen.
„O odstranění sochy neuvažujeme. Již v zadání jsme nepožadovali zcela racionální podobiznu, která by patřila například do muzea voskových figurín, kde je podmínkou realistické zachycení osoby v určité jeho podobě. Autorovi sochy panu Moješčíkovi jsme dali uměleckou volnost pro její ztvárnění. Zachytil ji dle jeho vlastních slov v několika různých jejích etapách života,“ reagovala na kritiku sochy starostka MOaP Petra Bernfeldová (Ostravak).
S negativními ohlasy počítali
Dodala, že samozřejmě obvod počítal s tím, že jako většina uměleckých děl, tak i toto nebude mít jen kladné ohlasy. „Samozřejmě vnímáme i negativní ohlasy, ale věříme, že si socha své příznivce našla a ještě i najde,“ podotkla starostka.
Část umělecké veřejnosti však protestuje i kvůli tomu, že socha nevzešla z veřejné soutěže, tak jako i socha Leoše Janáčka a Karla Kryla, kterou pro stejný obvod vytvořil před nedávnem také sochař David Moješčík.
„V Ostravě jsme nyní bohužel svědky nekoncepčního umisťování soch bez rozvahy a zadávání jejich tvorby za veřejné prostředky bez veřejných soutěží. Tato praxe je ostudná. Nové sochy ve veřejném prostoru jsou předmětem soutěže i v mnohem menších městech, než je Ostrava, s mnohem menšími rozpočty,“ píší ve své otevřené výzvě obvodu, ale i vedení celé Ostravy místní umělci.
Macura: To nejhorší, co se mohlo stát
Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekl, že podobu sochy nechce komentovat, že ji ještě ani neviděl. „Druhá věc je však způsob zadávání těchto zakázek, který já považuji za špatný. Aby třetí zakázka tohoto typu byla dána z ruky jednomu jedinému umělci, tak to je velmi špatně. Tristní je i to, že nebylo dostatečně komunikováno s rodinou zesnulé zpěvačky, protože pokud nejbližší rodina řekne, že se jim socha nelíbí a nesouhlasí s ní, tak to je to nejhorší, co se mohlo stát,“ uvedl primátor.
Role města v tomto případě ale byla podle něj velmi omezená, vše bylo v rukou centrálního obvodu. „Nicméně už pracujeme na tom, že to budeme muset na území celého města nějak přenastavit. Tohle už se nemůže opakovat. Chceme vytvořit jakousi kancelář městského architekta nebo něco na způsob pražského Institutu plánování a rozvoje hlavního města. Tato instituce by byla vystrčena mimo magistrát a řešila by věci z veřejného prostoru v Ostravě. Je potřeba to systémově už ošetřit,“ zdůraznil primátor.
Obvod se hájí tím, že sochaře Moješčíka opakovaně oslovil proto, že je známý svými hyperrealistickými plastikami, jakou je i Levitace na nádraží v Ostravě-Svinově či Památník Operace Anthropoid v Praze, v místě atentátu na Heydricha. „Jeho sochy se nám velice líbí, proto jsme jej oslovili i v případě sochy Věry Špinarové,“ vysvětlila starostka MOaP.
Zpěvačka zemřela vloni v březnu v pražské motolské nemocnici, kam byla převezena z koncertu v Čáslavi, kde zkolabovala. Vydala celkem 13 desek. Na Ostravu nedala nikdy dopustit. Také zde i část života bydlela. Ostravští zastupitelé vloni v květnu zpěvačce in memoriam udělili Cenu města Ostravy za její mimořádný přínos městu v oblasti kultury.