Článek
Zájem byl veliký, před vchodem se od rána táhla fronta dlouhá téměř dvě stě metrů. „Čekali jsme asi hodinu, ale to je normální, s tím se počítalo,“ svěřila se Právu starší žena, která s manželem dorazila z Berouna právě na den otevřených dveří. V plánu měla ještě prohlídku Národní galerie.
Úřad vlády zval také na návštěvu nedaleké Kramářovy vily, jenže když zájemci dorazili k železným vratům, našli na nich ceduli, že je z technických důvodů zavřeno. „To to nemohli dát vědět dopředu?“ zlobila se žena, která se při chůzi opírala o hůlku.
„I takové situace nastávají, pořád je to budova, která se využívá. Občas nastanou akce, které mají přednost před dnem otevřených dveří,“ vysvětlila Právu Tereza Šťastná z tiskového oddělení úřadu vlády. Konkrétní důvod ale neprozradila.
Hrzánský palác v Loretánské ulici, která spojuje Hradčanské náměstí s Pohořelcem, byl předtím, než začal sloužit pro diplomatické, reprezentačněpolitické a společenské účely běžným nájemním domem. Byty se v jeho části nacházejí dodnes. „Právě to, jak dům vypadal před rokem 1950, zajímá lidi nejvíc,“ svěřil Právu Hlušička, nač se lidé při prohlídkách nejčastěji vyptávají. Příčky se vybouraly při přestavbě pro potřeby ministerstva informací a osvěty, které palác užívalo od roku 1950. Úřadu vlády, respektive tehdejšímu předsednictvu Úřadu vlády ČSSR, slouží od roku 1960. V roce 1969 byl prohlášen kulturní památkou.
Vláda v něm zasedá, když nemůže užívat Strakovu akademii. Třeba kvůli povodním nebo při rekonstrukci jako v roce 2018. Anebo při volbách, když nastává vzácný moment, kdy jsou dvě vlády. „Donedávna tu úřadoval prezident Petr Pavel,“ dozvěděli se návštěvníci při prohlídce, která zabrala asi čtyřicet minut.
Dům obýval také prezident Tomáš Garrique Masaryk s rodinou v letech 1894–1896 nebo malíř Jan Slavíček, syn slavného impresionisty Antonína. Střechu nad hlavou tu našel od roku 1937 do 70. let. Jako památka na něj se dochovalo veliké okno, kterým pozoroval Prahu – a maloval ji.