Článek
Reaguje na unijní nařízení k podpoře volného pohybu obyvatel.
Potřeba úředního překladu odpadá mimo jiné u rodného, oddacího nebo úmrtního listu, dokladu o registrovaném partnerství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a ke vstupu do registrovaného partnerství a u ověřeného výstupu z registru obyvatel. K ověření podpisu na cizojazyčných listinách tak nebude nutný úřední překlad těchto listin.
Úmrtní knihy se uchovají 75 let
Dolní komora odmítla senátní snahu zkrátit lhůtu pro uchování úmrtních knih na matrikách a rozšířit okruh osob, jimž lze vydat výpis z matrik. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Senát chtěl, aby matrikáři museli uchovávat úmrtní knihy před předáním státnímu archivu pouze 50 let od posledního zápisu. Nyní je musejí mít uloženy po dobu 75 let stejně jako knihy manželství a partnerství. Podle vlády by úprava přinesla zátěž pro matriční úřady i archivy, když by se muselo nárazově přesunout 25 ročníků knih úmrtí. Vzrostly by náklady i na jejich digitalizaci.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že druhý požadavek Senátu ohledně výpisů z matrik lépe upraví komplexnější vládní novely matričního zákona.
Vyšší poplatky
Lidé s elektronickým občanským průkazem si navíc budou moci podle novely zřídit a spravovat datovou schránku výlučně elektronicky, bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu.
Vládní předloha ale také zvýší poplatek za nahlédnutí na konkrétní matriční zápis a do podkladů k němu z 20 korun na 50 korun. Za vyhledávání v matričních knihách nebo sbírkách listin vedených do konce roku 1958 mají lidé platit 200 korun za každou i započatou hodinu práce úředníka.