Hlavní obsah

Lidé tu padali vždycky, tolik úmrtí ale nepamatuju, říká „muž ze Sněžky“

Sněžka

Narodil se sice v Praze, náhoda ho ale pracovně zavála před více než dvaceti lety do Krkonoš. A už tu zůstal. Luboš Borovička teď druhým rokem pracuje pro bistro Sněžka na vrcholu u lanovky. „Tolik lidí tady dřív po pádech nezahynulo, to nepamatuju,“ řekl v rozhovoru pro Novinky o posledních tragických událostech na Sněžce.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Luboš Borovička

Článek

Za tuto zimu zaznamenala krkonošská horská služba hned několik vážných pádů riskujících turistů. Dvojice Poláků pád na konci ledna nepřežila.

Jak to poslední dění zde vnímáte?

Lidi tu padali vždycky, nepamatuju ale, že by jich bylo tolik. A to ještě nemáme ani celou zimu…

Čím to podle vás je? Návštěvníci méně respektují pokyny, chodí tam, kam nemají?

Nikdo neurčuje, kam smíte a nesmíte. A vemte si, že lidé padají čistě na polské straně (na řetězové cestě na hraničním hřebeni - pozn. red.). Je to na Polácích, aby nastavili nějaká pravidla. Ale oni jsou na tom úplně stejně jako naše česká horská služba. Vstup může zakázat správa parku, z důvodu ochrany přírody, jinak není nikdo.

Foto: GOPR, Novinky

Snímek z letošních záchranných akcí na úbočí Sněžky.

Zdejší Jubilejní cesta je ale v zimě zavřená.

Ano, tu si zavírají Poláci, ale ta cesta tam v zimě vůbec není, tam se jít nedá, je to jen zářez do svahu.

S kamerou na zledovatělé Sněžce. Ten smrtelný pád jsem viděl, nic příjemného, říká záchranář

Domácí

Co by se tedy podle vás mělo dít, aby se už nestalo to, co v poslední době?

Tady chybí pravidla, pravomoci pro horskou službu, tak jako je tomu jinde, Rakouskem počínaje. Ať už polské, tak české službě nezbývá, než aby ti kluci seděli na Slezském domě a čekali… Chybí jim zmiňované pravomoci zavřít cestu, jsou dvě možnosti – kvůli lavinám nebo kvůli ledu. Ten bývá tady na Sněžce a u kapličky, když se jde na Luční boudu. Turisté vyjedou lanovkou z Pece po Sněžkou a vůbec netuší, co je tady nahoře!

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Správa národního parku rozmístila cedule upozorňující na zákaz chození mimo označené stezky.

Takže je chyba i na jejich straně a nedostatečně se informují?

Problém je v tom, že sice všichni mají chytré telefony, ale když se jich, lidí směřujících do Krkonoš, zeptáte, kdy se naposledy podívali na stránky horské služby, jestli tu není nějaké varování, tak oni to vůbec nevědí nebo je to vůbec nenapadne udělat. To stejné se týká i provozu lanovky.

Všude spousta krve. Varovné svědectví turisty, který byl u muže po pádu ze Sněžky jako první

Domácí

TIP: Od roku 2021 jsou informace horských služeb a jejich výstrahy dostupné i v aplikace Záchranka.

Měli by se tedy víc s předstihem zajímat o to, co se na hoře děje?

K tomu přesvědčíte třeba 10 procent lidí, 90 procent to vůbec neřeší. Pro ně jsou Krkonoše prostě jen malé kopečky, v Peci pod Sněžkou vidí, že není sníh, no a už to lítá – vyjedou sem nahoru, ujdou pár metrů a zjistí, že je tady sníh a led a je to „o hubu“. A to nemusí mít ani tenisky, prostě jen nějaké měkké boty.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

I v dobrých botách s nesmeky může být chůze dolů na sněhu a ledu náročná.

A nezlepšila se přece jen postupem času jejich informovanost, jak se správně vybavit?

To ano, ale je to tím, co se tady několikrát stalo, že tu lidi spadli. Bylo to na internetu a v televizi, lidi se trochu víc bojí. Nesmeky si koupí, ale pořád to není, jak by to mělo být, pořád hory podceňují, nedokážou si to tady představit.

Nesmeky jsou záležitostí posledních dvaceti let, předtím tady mělo pár lidí od horské služby mačky, jinak nikdo nic. Já si pořádný led a s ním spojený vítr bez nesmeků párkrát v minulosti zažil. Když stojíte třeba u Luční boudy, hodně fouká, nejste moc stabilní, držíte se dřevěné tyče obalené ledem, která má jen pár desítek centimetrů nad sněhem a ve větru se na ní klepe, tak jen čekáte, kdy praskne a letíte s ní dolů a nezastavíte se… Od té doby si ten zážitek pamatuju a od té doby je to pro mě to nejhorší, co si můžu představit.

Foto: GOPR, Novinky

Snímek z letošních záchranných akcí na úbočí Sněžky.

Sem chodí Češi, Poláci, Němci a další. Který národ je na zdejší zimní podmínky připravenější, dá se to říct?

Češi jsou místní, takže informací mají trochu víc. Poláci také, ale nesmeky mají nejvíc podle mě Češi. Teď v březnu je má skutečně víc lidí než v prosinci, to jde vidět. Dostaly se k nim prostě ty informace, že tu lidi spadli a z jakého důvodu.

My jsme s tu bavili s některými českými i zahraničními turisty a většina z nich o posledních tragických událostech neměla tušení.

Tady je těch lidí tolik! Pořád přicházejí noví a noví, záleží, koho se zeptáte. Jsou mezi nimi i ti, které to nezajímá. Nebo jednoduše nesledují internet a televizi.

Kolik lidí sem přichází třeba přes exponované víkendy?

Největší nápor je v létě, přes zimu záleží na počasí. Když je v zimě pěkně a náhodou to vyjde na víkend, je to pár tisíc. Letní špička na lanovce je těsně pod dva tisíce lidí za den, to už je technicky nadoraz. A to jsou jen Češi, Poláci mají svoji lanovku.

V létě to tady vypadá, k čemu bych to přirovnal? Jako 1. máj na Letné (směje se), jeden člověk vedle druhého, že mezi nimi neprojdete. Podle toho také ten vrchol vypadá…

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Tzv. řetězová cesta vedoucí z vrcholu směrem ke Slezské boudě.

Sněžka opět málem hrobem, tentokrát mladého Čecha

Krimi

Výběr článků

Načítám