Lidé stran bezpečnosti spoléhají na Evropu, na řešení energetické krize se ale neshodnou

Společnou ochranu před působením Ruska, které rozpoutalo válečný konflikt na Ukrajině, preferuje podle průzkumu 69 procent dotázaných. Dvě třetiny lidí jsou pro společnou ochranu hranic a 64 procent lidí souhlasí s tím, aby armády členských zemí měly společně zajišťován výcvik i vybavení.

„Bezpečnostní oblast obecně a postoj k Rusku konkrétně se nyní ukazuje jako jeden z důležitých znaků v pohledu na EU,“ konstatoval k datům analytik sociologického ústavu STEM Martin Kratochvíl, podle něhož je zřejmé, že „nesílí podpora ústupkům ruské straně a politice appeasmentu“.

„Velmi prorusky orientovaných lidí je v české populaci dlouhodobě jen asi tři až čtyři procenta a jejich počet se s pokračující válkou nezvyšuje,“ konstatoval Kratochvíl.

Veřejnost by podle průzkumu celoevropské řešení preferovala i u migrace (60 procent), řešení on-line kriminality (58 procent) či nákupu plynu (55 procent). Mírná většina lidí (53 procent) je i pro společné stanovení cílů pro přechod na udržitelnou ekonomiku.

Nastavení cen energií by na unijní platformě nechalo 48 procent lidí, proti je v tomto případě 46 procent dotázaných, kteří by preferovali řešení na úrovni jednotlivých států.

Nastavení zdanění neočekávaných zisků by na EU ponechalo 45 procent lidí, jednotlivým zemím by tuto kompetenci dalo 44 procent dotázaných.

S energiemi a energetickou krizí souvisí i očekávání, která lidé mají v souvislosti s českým předsednictvím Radě EU.

Podle 89 procent dotázaných by řešení sociálních dopadů rostoucích cen energií mělo být nejvyšší prioritou, neboť stávající situace je pro mnohé frustrující.

„I proto teď z vysokých cen energií Češky a Češi obviňují prakticky všechny včetně dodavatelů, Evropské unie, Ruska a tuzemské vlády,“ dodal Kratochvíl.

Průzkum realizovaný v rámci projektu pro tuzemské zastoupení Evropské komise proběhl od 29. září do 10. října 2022 a zapojilo se do něj 1052 respondentů.