Článek
Na Vinohradské třídě před budovou Českého rozhlasu proběhla tradiční vzpomínková akce. Šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) v projevu připomněl důležitost spolehlivých spojenců i rizika, která s sebou přinesla „zrada elit“.
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL) zmínila, jak nebezpečné jsou snahy o ovládnutí médií veřejné služby.

Náčelník generálního štábu Armády České republiky Josef Bečvář (uprostřed) se 21. srpna v Praze zúčastnil pietního aktu při příležitosti 49. výročí srpnových událostí roku 1968.
Na Václavském náměstí si lidé připomněli oběti okupace, jejichž jména byla čtena pod sochou svatého Václava díky platformě Bez komunistů.cz.
Internacionální bratrská pomoc
Do okupace se vedle sovětské armády zapojila rovněž vojska Polska, Maďarska a Bulharska, přičemž připravena k zásahu byla i východoněmecká armáda, která se však do samotné okupace až na dílčí výjimky přímo nezapojila.

Vzpomínkový akt výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se konal před budovou Českého rozhlasu 21. srpna 2017. Na snímku předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
Spolu s obsazením klíčových prvků infrastruktury byli zadrženi a internováni vedoucí představitelé země v čele s generálním tajemníkem KSČ Alexandrem Dubčekem, který byl hlavní tváří reformních změn. Všichni až na Františka Kriegla následně pod nátlakem v Moskvě podepsali protokoly legitimizující „bratrskou pomoc“ a otevřeli cestu následné normalizaci.

Do pražských ulic v srpnu 1968 vyjely tanky
Okupace si jen do konce roku 1968 vyžádala podle posledních zjištění historiků 137 mrtvých. [celá zpráva]
Sovětská armáda odešla z Československa až v polovině roku 1991.