Článek
„Zlepšuje se diagnostika, což vede k vyššímu počtu do systému řádně nahlášených případů. Dalším z důvodů nárůstu počtu onemocnění může být nedostatečný ohřev vody kvůli šetření energiemi, dále malá cirkulace vody v potrubí a stojatá voda v potrubí,“ vysvětlila Novinkám epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Počty nemocných se zvyšují v posledních letech. Hygienici loni zaznamenali 340 nemocných, ještě v roce 2017 bylo hlášeno 218 případů, o tři roky dříve dokonce jen třetina.
„Roli samozřejmě hraje i imunita, ale nespojovala bych toto s obdobím po pandemii. V pandemii a těsně po ní klesala hlášená čísla napříč sledovanými infekcemi, protože se v podstatě zastavil normální proces návštěv lékařů, vyšetření a hlášení,“ podotkla Fabiánová.
Bakterie legionely (legionella pneumophila)
Letošní vývoj naznačuje, že se bude křivka dál zvedat. Běžně je za první čtvrtletí hlášeno čtyřicet až padesát případů, letos je to už přes 100 a většinou jde o těžší průběhy nemoci.
„Víme, že letos už v souvislosti s legionářskou nemocí zemřelo 17 lidí, za loňský rok jich bylo 46,“ řekla na dotaz Novinek Fabiánová.
Nevíce případů je dlouhodobě v Praze, nízké počty hlásí za letošek naopak na Zlínsku. Vědí jen o třech případech a ve všech šlo o muže starší 65 let. Na Vysočině zaznamenali zatím případů šest, z toho dva v paneláku, tři v rodinném době a jeden u chronicky nemocného muže bez domova, který zemřel. Případy spolu nesouvisely.
„V případě, že je prokázán výskyt legionely ve vnitřních rozvodech bytových objektů, musí zjednat nápravu vždy vlastník objektu,“ upozornila mluvčí Krajské hygienické stanice na Vysočině Jana Böhmová.
Množí se v potrubí
Bakterie Legionelly způsobující vážné zdravotní problémy se šíří ve vodě, ideální jsou pro ně vodovodní trubky, ale i klimatizace, ventilace, zvlhčovače vzduchu nebo vodní nádrže. Nakazit se může člověk tím, že vdechne malé kapénky vody s bakteriemi.
Během prázdnin stoupl na Moravě počet pacientů s legionelou
Už loni experti v souvislosti s drahými energiemi varovali, že snížení teploty pro ohřev vody v domácnostech není bezpečné a lidé tím mohou vytvořit ideální podmínky pro množení nebezpečných bakterií.
To se v několika případech potvrdilo. Nejde totiž jen o vodu v bojleru, ale i čistotu potrubí.
Nebezpečná teplota vody, při které se bakterie rychle množí, je mezi 25 a 45 °C. Voda o teplotě kolem 40 stupňů přitom na běžné používání v domácnosti stačí, ovšem bakterii nezabije.
„Pod 20 °C se bakterie ve vodě prakticky nerozmnožuje, ale stále přežívá. Lidé ohřívají teplou vodu šetrně na nízké teploty, ale je s tím spojené riziko,“ upozornila epidemioložka.
Studenou vodu je proto potřeba držet pod pětadvaceti stupni a teplou naopak nad 50 až na 60 °C s možností ji ještě o přihřát, aby bakterie zahynuly.
Loni řešili hygienici výskyt bakterií na kolejích Technické univerzity v Liberci. Častá jsou menší ohniska v hotelích i nemocnicích. Ohřívat studenou vodu museli loni z bezpečnostních důvodů v Městské nemocnici v Ostravě, protože v teplé kontrola bakterie odhalila.
Legionelóza
Legionelóza se může projevit jen mírně. Zdravotní problémy v lecčems připomínají respirační onemocnění, což ztěžuje její včasné rozpoznání. Nemoc začíná horečkou, třesavkou, bolestí hlavy a svalů. S odstupem se objeví suchý kašel, někteří lidé mívají průjem nebo blouzní.
Mírná forma se nazývá pontiacká horečka a projevuje se zánětem horních dýchacích cest. Těžší formu infekce často doprovází legionelový zápal plic, který se léčí antibiotiky.
Náchylnější k onemocnění jsou lidé se slabší imunitou, onkologičtí pacienti, cukrovkáři, lidé s onemocněním ledvin, kuřáci a starší lidé.
Předcházet nemoci se dá dezinfekcí rozvodů, pravidelnou údržbou, včetně odstraňování vodního kamene, a dodržováním doporučených teplot vody.
Rostou počty případů svrabu
