Lidé se radí s lékařem přes mobil. Funguje to skvěle, chválí si kraje

„Pohotovosti jsou přetěžovány zejména mladšími lidmi, kteří mají zvýšenou obavu o své zdraví a přicházejí s věcmi, s nimiž bychom dříve do nemocnice nepřišli. Možná ani za svým praktickým lékařem,“ popisuje Jan Krupička, primář na Společném příjmu interně nemocných ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Až třetině ošetřených na pohotovostech by postačilo navštívit praktického lékaře nebo se poradit s lékárníkem, odhadli nedávno internisté.

„Jsou to lidé, kteří přijdou ve tři ráno s tím, že je tři dny bolí záda nebo že je škrábe v krku a nechtějí čekat na svého lékaře,“ upozornil primář interního oddělení a centrálního příjmu Nemocnice Znojmo Zdeněk Monhart, který volá po navýšení poplatku na pohotovostech z devadesáti na 250 až 300 korun.

Kraje ale zvolily jiné řešení, s čekáním na řešení ze strany ministerstva zdravotnictví už jim došla trpělivost. Vysoutěžily si provozovatele mobilní aplikace, která místním obyvatelům zdarma zprostředkuje konzultaci s praktickým lékařem pro dospělé nebo dětským pediatrem.

Ten může právě v nekomplikovaných případech, jako jsou respirační infekce, kožní problémy nebo třeba zánět močových cest, poradit s další léčbou nebo předepsat antibiotika, pokud jde třeba o angínu.

„Osvědčilo se to výborně. Zaregistrováno je už 27 tisíc uživatelů a služba je velmi dobře vnímána,“ sdělil Novinkám hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

Nepochodí naopak chronicky nemocní, kteří by chtěli shánět předpis na pravidelně užívané léky. S tím musí i nadále za svým specialistou, k tomu služba není.

„Odlehčení návštěv pohotovostí hlásí nemocnice v okresech, kde je delší dojezd z některých obcí do okresního města, což je logické,“ doplnil Kuba s tím, že zatím nemá pokles vyčíslen.

Pozitivně se k tomu staví i šéf prachatické nemocnice Michal Čarvaš. Sice si není jist, zda už je pokles vidět, pokládá to ale za smysluplné opatření. Z vykázané péče je zjevné, že lidé vytěžují lékařskou pohotovostní službu stále více.

V roce 2010 bylo v rámci této služby vyšetřeno napříč republikou přes půl milionu pacientů, o tři roky později už to byl dvojnásobek a v roce 2019 – před vypuknutím pandemie covidu – vyšetřili lékaři na pohotovosti 1,3 milionu lidí. Vyplývá to z dat zveřejněných Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Začátkem března k témuž přistoupil i Karlovarský kraj a zřízení online pohotovosti chystá i plzeňské hejtmanství. „Zatím to funguje velmi dobře. Zaregistrováno je už přes devět tisíc lidí, využívá se to a je dodržena lhůta pro spojení s lékařem. Vydáno už bylo i několik desítek eReceptů“ přiblížil Novinkám Petr Kubis, náměstek pro oblast zdravotnictví Karlovarského kraje.

Z lékařského poradenství na dálku ale praktičtí lékaři nadšeni nejsou. Výhrady má Sdružení praktických lékařů hlavně k tomu, že by lékař přes videohovor nebo zaslanou fotografii od pacienta nemusel situaci adekvátně vyhodnotit.

„Není to z našeho pohledu úplně bezpečné a v souladu s naším doporučeným postupem pro poskytování distanční komunikace u telemedicínské péče,“ uvedl předseda sdružení Petr Šonka.

Distanční konzultace jsou přípustné, ale u pacienta, kterého lékař zná a pravidelně ho vídá. „A neměla by to být konzultace, která řeší akutní stavy,“ doplnil Šonka s tím, že je to přesný opak toho, co nová služba nabízí.

Praktické lékaře proto vyzvali, ať zváží účast v projektu a rizika, která to může přinést.

Pohotovosti zřizují kraje, což chce ministerstvo zdravotnictví změnit a přenést to na zdravotní pojišťovny. Počítá s tím aktuálně projednávaná novela o zdravotních službách, která zatím leží ve Sněmovně.