Lidé se loučili se Schwarzenbergem na Hradčanském náměstí

Mezi přihlížejícími ale neustále proudily davy zahraničních turistů, kteří většinou netušili, při jaké příležitosti se shromáždění konalo. Takže na sebe vesele halekali, osvěžovali se svařákem nebo se fotili s mikulášskými čapkami na hlavách.

„Významná osobnost, spolupracovník Václava Havla, který zastával jeho myšlenky. Velký demokrat a slušný člověk,“ svěřila Novinkám svoje dojmy ze Schwarzenberga starší žena z Prahy, která smutečnímu obřadu přihlížela od začátku. „Proto jsem nemohla chybět,“ zmínila. Ač vládlo nevlídné počasí, byla odhodlaná vydržet až do konce.

„Nebudu říkat nic velkého. Prostě jsme přišli vzdát hold Karlu Schwarzenbergovi,“ reagoval stručně manželský pár s pohledem upřeným na obrazovku. „Jsme tady potřetí a naposledy, myslím. Byli jsme se rozloučit s Havlem, Karlem Gottem. Na pana Klause rozhodně nepůjdu, ani na pana Zemana,“ dodal muž.

„Nejsem v rozmaru dávat rozhovor, nechal bych to bez komentáře,“ odpověděl mladík, jehož mše očividně dojala.

Z Jičína dorazil starší muž, jehož doprovázel syn. „Myslím, že byl významná osobnost českých dějin až do současnosti. Myslím, že se sluší mu vzdát úctu i touto formou,“ poznamenal s tím, že návštěvu Hradčanského náměstí spojil ještě s dalším programem v metropoli. „Smrt beru jako součást života. A když zemře výjimečná osobnost, sluší se rozloučit se důstojným způsobem,“ dodal.

Pan Václav dorazil z Jindřichova Hradce speciálně kvůli poslednímu rozloučení s význačným šlechticem, bývalým ministrem zahraničí, čestným předsedou TOP 09, senátorem. „Byl to solidní člověk, inteligentní, naprosto jsem s ním souhlasil ve všem, co dělal. Takové rozloučení si určitě zaslouží. Je to pěkné,“ mínil.

A ocenil právě skončenou řeč kněze Tomáše Halíka. Ten mimo jiné označil Schwarzenberga za vychovatele soudobé české společnosti a šlechtitele veřejného života. Podle něj byl někdejší ministr zahraničí a příslušník jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů gentlemanem. Ne povýšeným mentorem, ale vychovával osobním příkladem. Halík ve své řeči také připomenul pohnutou historii rodiny Schwarzenbergů, která čelila šikaně ze strany nacistů během druhé světové války i později v době komunismu.

V roce 1948 rodina odjela do Rakouska, kde Schwarzenberg vystudoval lesnictví a práva. Do vlasti se vrátil na podzim roku 1989 a od 90. let působil jako vedoucí kanceláře prezidenta Václava Havla. Byl známý svým noblesním vystupováním, obdržel řadu vyznamenání, to poslední 28. října, kdy mu prezident Petr Pavel udělil Řád bílého lva za zásluhy o stát v oblasti politiky.

Krátce po půl třetí se na Hradčanském náměstí objevil vůz s ostatky Schwarzenberga. Krokem a za mohutného potlesku přihlížejících automobil dojel ke Schwarzenberskému paláci, který dnes využívá Národní galerie, kde krátce zastavil. V doprovodu policistů na motorkách potom zamířil k Černínskému paláci, který zesnulý užíval jako ministr zahraniční ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase.