Článek
"Vyšetření je naprosto nezbytné, protože onemocnění se přenáší převážně krevní cestou a doba od nákazy po manifestaci onemocnění může být 20 až 30 let," řekl Právu v úterý doktor Petr Urbánek ze 4. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. Je to specialista na virové hepatitidy. Dodal, že od roku 1992 se krev dárců krve, orgánů a tkání na žloutenku typu C testuje a k přenosu transfúzí tedy dojít nemůže.
Mezi rizikové skupiny patří příjemci krevních transfúzí před uvedeným rokem, dále uživatelé injekčních drog, osoby s tetováním a malé děti, které se mohly píchnout o odhozenou injekční stříkačku narkomanů.
"U koho bude zjištěna pozitivní protilátka proti hepatitidě C, má zhruba 80 až 85procentní pravděpodobnost, že je nadále nakažen virem hepatitidy C a neví o tom, protože žádné příznaky choroby nemá. Musí se však léčit, " řekl doktor Urbánek.
Hrozí cirhóza jater
Dodal, že v některých případech skrytá chronická infekce může vyvolat pouze zánět jater, který nezpůsobí vážnější komplikace, ale u třetiny pacientů může přejít do cirhózy tedy ztvrdnutí jater. Ta obvykle vede ke krvácení do zažívacího traktu, vzniku nádorů jater a ke smrti.
"Odhaduje se, že skrytě nemocných může být v ČR přibližně 12 000 osob. Pacienti by se měli zajímat u svého ošetřujícího lékaře, zda v době lékařského zákroku před r. 1992 transfúzi dostali či ne. To se týká i rodiček. V lékařské dokumentaci tyto údaje být zaneseny musí. Dokumentace provází pacienta celý život.
Rizikové píchnutí opakovaně sledovat
Nebezpečí hepatitidy C hrozí v současné době nejvíce narkomanům, kteří užívají drogy injekčně. Bohužel často tyto jehly odhazují, a tak v nebezpečí jsou všichni, kteří s těmito jehlami přijdou do styku a píchnou se o ně.
"Často děti na pískovišti takovouto jehlu najdou a nezřídka se o ni zraní. Je nezbytné vše okamžitě nahlásit dětskému lékaři nebo specialistovi," nabádá doktor Urbánek. Zhruba do čtvrtého týdne by mělo být provedeno první krevní vyšetření, za další měsíc až dva je třeba testy zopakovat a po půl roce opět. "Teprve pak je jistota, že dítě se nenakazilo žloutenkou typu B, C a také virem HIV," uvedl doktor Urbánek.
V České republice už nyní existuje asi deset specializovaných pracovišť, která přesně diagnostikují a léčí žloutenku typu C. Dokonce byla zřízena i internetová stránka www.cecko.cz, kde se lidé dozvědí o tomto onemocnění víc.
"Zejména dětští lékaři by rizikové případy měli posílat na tato specializovaná pracoviště, která mají nejmodernější léčbu," nabádá doktor Urbánek.
Léčba stojí 400 000 korun
Hepatitidu C, která je známá od r. 1989, už umí lékaři poměrně dobře léčit. Jde o kombinaci účinných preparátů, které však mají velké vedlejší účinky. Pacient, který virus má, se totiž léta může cítit naprosto dobře a pouze v začátku, kdy ho dostal, mohl pociťovat něco jako chřipku nebo mít jen lehčí příznaky. Virus však v jeho těle stále je a může se manifestovat až do cirhózy jater. Tomu chtějí lékaři předejít uvedenou léčbou. Při ní se ale pacient cítí mnohem hůře než před jejím zahájením. Většinou má vysokou horečku, bolí ho klouby, může i zvracet, časté jsou deprese a mnohdy tyto vedlejší účinky jsou tak silné, že je vyřazen z práce. Léčba trvá přibližně rok a stojí 400 000 korun.
"Je to však pořád mnohem méně, než by se vydalo na transplantaci jater," tvrdí doktor Urbánek. Ani po léčbě ale pacienti nemají vyhráno. Pomůže jen 60-70 procentům z nich. Ti ostatní pak musí podstoupit další léčení.
Na výsledek čeká i třiadvacetiletá studentka pedagogické fakulty Gabriela. V sedmi letech dostala při břišní operaci transfuzi a nakazila se. Léčbu podstoupila a za 14 dní bude znát výsledek.