Článek
Schizofrenie je těžké duševní onemocnění, kterému se lidově říká rozdvojení osobnosti. V ČR jí trpí tisíce lidí. Pro nemoc je příznačná těžká porucha myšlení, vnímání i jednání. Postižený ztrácí kontakt se skutečností a trpí halucinacemi.
Čeští vědci zjistili, že za změny na mozku typické pro lidi s genetickou vlohou ke schizofrenii může vzájemné působení této vlohy a infekce toxoplazmózy, kterou kočky přenášejí. Vyplývá to ze sdělení, které Právo získalo ve středu od Jana Červenky z Národního ústavu duševního zdraví v Praze.
Dvě fáze výzkumu
V první fázi vědci z laboratoří Psychiatrického centra Praha pod vedením doc. Františka Šťastného nejprve přistoupili k pokusu na potkanech: do mozku jim aplikovali látku, která vzniká v rámci imunitní odpovědi na infekci, a poté testovali některé reakce, které jsou narušeny při schizofrenii. Ukázalo se, že tyto působky, které se uplatňují při imunitním procesu, vedou u potkana k podobným změnám chování, jako látky, které vyvolávají schizofrenní stavy.
Navazující nález profesora Jiřího Horáčka ve druhé fázi spočívá v tom, že vzal soubor zdravých osob a soubor nemocných schizofrenií a tento soubor rozdělil ještě podle toho, zda tyto osoby mají nebo nemají protilátky proti toxoplazmóze.
Původce toxoplazmózy (Toxoplasma gondii) je totiž velice rozšířený parazit, kterým je infikována jedna třetina všech lidí. Doposud však byla tato problematika spíše přehlížena a latentní neboli skrytá forma toxoplazmózy byla považována za medicínsky nevýznamnou. „Nicméně výzkum prof. Horáčka jasně ukázal, že za ty morfologické změny, které se všude po světě v mozcích nemocných schizofrenií nacházejí, může interakce infekce toxoplazmózy s mozkem člověka s genetickou vlohou ke schizofrenii,“ sdělil Právu Červenka.
Šelmy a léky
Výzkumníci z Psychiatrického centra Praha se teď snaží tento nález potvrdit a objasnit mechanismy, kterými tato infekce vede k morfologickým změnám u osob, které ke schizofrenii mají genetické dispozice.
„V případě potvrzení nálezu by se otevřelo několik nových možností, jak předcházet devastujícím změnám na mozku nemocných. Jedinci s rizikem rozvoje schizofrenie by se např. mohli jednoduše vyhýbat kočkám, které toxoplazmózu přenášejí. Některými novými léky by také bylo možné zabránit toxickému působení toxoplazmy na šedou hmotu mozku,“ uzavřel Červenka.
Zárodky jsou tam, kde kočky kálejí
Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Člověk pak se může nakazit pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice. Zárodky onemocnění přetrvávají v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí až jeden rok, a možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic, tedy stále je.