Článek
V rozporu s pravidly kampaně bylo v roce 2013 podle soudu šíření nepravdivých informací, které spojovaly tehdejšího Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga s revizí poválečného uspořádání nebo pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.
Také letos musel Zemanův rival Jiří Drahoš čelit tvrzením, podle nichž za minulého režimu spolupracoval s komunistickou tajnou policií nebo schvaluje nelegální migraci.
Letošní druhé kolo prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman se ziskem 51, 39 procenta hlasů, jeho vyzyvatel Jiří Drahoš získal 48, 63 procenta. Rozdíl mezi nimi byl jen něco přes 150 tisíc hlasů.
Na Nejvyšší správní soud (NSS) už se obrátil volič, který tvrdil, že vhodil při prezidentských volbách do urny lístek pro Karla Habsburského, ale komise v jeho okrsku neevidovala žádný neplatný hlas. Domáhal se přepočítání hlasů nebo zopakování hlasování v okrsku. Soud jeho stížnost odmítl jako předčasnou s tím, že volby lze zpochybnit až po zveřejnění výsledků ve Sbírce zákonů. [celá zpráva]

Prezident Miloš Zeman s manželkou a dcerou
Volební stížnost může podat každý volič, kandidát nebo jeho navrhovatel. Důvodem pro podání je takové porušení pravidel stanovených volebním zákonem, které by mohlo ovlivnit výsledek volby prezidenta.
Kdyby NSS návrhu na prohlášení neplatnosti volby hlavy státu vyhověl, mohl by podle zákona nařídit opakování celých prezidentských voleb, do nichž by se mohli zapojit i noví kandidáti, nebo jen některých částí dosavadního volebního procesu.