Lidé dříve brali tříkrálovou sbírku jako žebrotu, vzpomíná koledník Jan Smrčka

„Když jsem se sbírkou s kamarády začínal, bylo mi šestnáct let. Ten první, druhý, třetí rok to bylo dost rozpačité. Hodně lidí nám neotevíralo a sbírku brali jako žebrotu. Říkal jsem ostatním, že se nic neděje, že jdeme dál. Když nám tehdy někdo otevřel, tak jsme měli radost, že si nás poslechl a něco nám dal,“ vzpomíná na začátky tříkrálové sbírky jihočeský koledník.

Oblečení i koruny si tehdy vyráběli sami. „Měli jsme plášť z prostěradel a koruny jsme si vyráběli z papírových čtvrtek. Hrozně nás to bavilo koledovat a věděli jsme, že děláme dobrý skutek. A proto když nás lidé odmítali a říkali jé, oni chtějí peníze, a zavřeli dveře, tak jsme byli dost smutní,“ dodal Smrčka.

Postupem času se ale začalo vše měnit. O tříkrálové sbírce se začalo více mluvit a lidé k ní získávali důvěru. Přesto byli na peníze opatrní a do kasiček vhazovali drobné. Dnes už vhazují i pětistovky či tisícovky.

„Lidé vědí, k čemu sbírka slouží a že peníze zůstávají v regionu. A dostalo se to do fáze, že dnes čekají, až k nim koledníci přijdou. Jak je ta sbírka komunitní a lokální, má větší punc toho, že děláme něco pro naše město a pro naše sousedy,“ řekl Jan Smrčka, kterému je dnes jednačtyřicet let a už nekoleduje.

I přes to, že začátky sbírky nebyly moc veselé, v hlavě mu za léta koledování zůstaly krásné vzpomínky.

„Když se sbírka dostala do podvědomí lidí, byla to paráda. Někteří na nás čekali, především ty staré babičky na vesnicích. Když jsme se třeba někde zdrželi, tak už volaly na charitu, kde jsme. A když jsme přišli a začali zpívat, tak se stávalo, že babičky říkaly, nezpívejte, koledníčci, vždyť já se rozbrečím. Daly do kasičky peníze, dětem sladkosti,“ vzpomíná Smrčka. Jako největší úspěch pak prý jako koledník vnímal to, když měl kasičku plnou a musel si ji na charitu dojít vyměnit za prázdnou.

Tříkrálová sbírka odstartovala letos ve čtvrtek 2. ledna. Koledníci se zapečetěnými kasičkami budou v ulicích až do 14 ledna. „Skupinky koledníků jsou vybaveny průkazem od pořádající charity a zapečetěné pokladničky mají charitní logo. Přispět je možné i online,“ uvedla Veronika Rybáčková z českobudějovické Diecézní charity.

Výtěžek sbírky je vždy rozdělen podle předem daného klíče. Do míst, kde byly peníze vykoledovány, se vrací téměř dvě třetiny, ostatní peníze jdou na velké projekty regionálních diecézních charit a zbytek putuje na rozvojovou pomoc do zahraničí i do krizového fondu.

Například českobudějovická Diecézní charita má letos v plánu podpořit dostavbu Domova klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích na Strakonicku či domácí hospicovou službu na Pelhřimovsku.