Článek
U soudu v Břeclavi šlo také o 10 000 hektarů lesů a půdy. Mezi 14 státními institucemi, jež u břeclavského soudu žalobě čelily, byly Lesy ČR, Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Československý stát zkonfiskoval po válce 69 tisíc hektarů pozemků a desítky zámků a dalších budov přímo lichtenštejnskému knížeti Františku Josefu II. a 14 tisíc hektarů ostatním členům rodu.
Majetek byl konfiskován prezidentským dekretem 12/1945 „o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“ s odůvodněním, že šlo o německý majetek.
Spor o majetek Lichtenštejnů se bude řešit u evropského soudu
Nadace ve svých žalobách vůči ČR žádá navrácení většiny tohoto majetku vyjma toho, který je dnes v držení obcí, církví nebo soukromníků s tím, že Lichtenštejni nebyli Němci, a proto na ně nelze dekret vztahovat.
Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po 2. světové válce na základě Benešových dekretů státu.
Lichtenštejni znovu žádají majetek v Česku
Proti žalobám se brání několik státních institucí a ty se shodují, že není možné vracet majetek konfiskovaný před únorem 1948.