Článek
O záměru informoval náměstek pro kulturu Ivan Langr (býv. Změna pro Liberec). „Obsah nové schránky by měl být podobný, jak se obvykle dává. To znamená tisk, nějaká zpráva, dobová platidla,” uvedl náměstek. Tato událost by pak podle něj měla být zaznamenána pro budoucí generace i v městské kronice.
Na počest vzniku Československa se v zámeckém parku sázel 28. října 1946 i javor, který byl pokácen před pěti či šesti lety. S nápadem odstranit pařez a vysadit nový Strom svobody přišla čtyřiaosmdesátiletá Liberečanka Jaroslava Chotěnovská, která sázení javoru před 72 lety jako dvanáctiletá přihlížela.
Dodnes si vybavuje, co by ve schránce mělo být. „Stráž severu, což byly velmi populární noviny té doby, dobová platidla a asi možná i nějaké dokumenty,” uvedl Langr.
Na sázení stromu v roce 1946 se podílel i otec Chotěnovské Jaroslav Kolátor. Podle líčení pamětnice, bývalé učitelky, se mu této pocty dostalo za odměnu společně s dvěma dalšími muži za události, jež se staly před a po druhé světové válce.
Tato trojice musela v roce 1938 před nuceným vystěhováním ze Sudet předat Němcům liberecký zámek. Tehdy tam sídlilo ředitelství Československých státních lesů a statků a Kolátor byl tajemníkem firmy. Stejná trojice zámek o sedm let později, v květnu 1945, úředně převzala zpět do československé správy.