Článek
Politici mají podle zákona označovaného jako Lex Babiš povinnost přiznávat majetek ve veřejně přístupném registru, který spravuje právě resort spravedlnosti. A pokuty za porušení zákona mohou udělovat správní orgány měst a obcí.
Na stolech přestupkových komisí leží podle aktuálního sdělení ministerstva spravedlnosti 8427 podnětů týkajících se porušení zákona, kdy správní orgány musí rozhodnout o sankci. Ta může dosáhnout tisícovky, v krajním případě i půl milionu korun. Většinou jde o to, že funkcionáři buď oznámení vůbec nepodali, anebo dokument zaslali se zpožděním. Registr oznámení čítá 46 279 jmen politiků, kteří musí majetková přiznání podat.
„Ministerstvo obdrželo celkem 385 podnětů veřejnosti k provedení kontroly,“ potvrdil Právu šéf resortu Jan Kněžínek (za ANO). Ministerstvo po kontrole zjistilo, že pouze ve 32 případech je podnět oprávněný, a tudíž ho postoupilo příslušnému správnímu orgánu.
Po hospodách přibylo zlé krve
Starosta Uherského Hradiště a poslanec Stanislav Blaha (ODS) kvůli zátěži úřadu při řešení přestupků už Kněžínka oslovil.
„Z ministerstva spravedlnosti nám došlo šedesát podnětů k řešení přestupku,“ řekl Právu Blaha. „Pro nás to znamená nejen víc administrativy, ale i tisíc korun za zahájení řízení, přičemž úředníci se většinou drží minimální hranice sankce, tedy tisícovky. Nechápu, když už se musíme takovými věcmi zabývat, proč to nelze zjednodušit,“ zlobí se Blaha.
Podle něj by bylo nejlepší, kdyby obce s rozšířenou působností mohly v těchto případech použít tzv. příkazní řízení, tedy rovnou udělit pokutu bez dalšího probírání. Jenže to zákon o střetu zájmů neumožňuje.
Už před dvěma lety při schvalování zákona zněly ve Sněmovně obavy ze závisti. Starostové obcí s rozšířenou působností tvrdí, že volný přístup do registru vyvolal hodně zlé krve. Řekl to i šéf hnutí STAN, poslanec Petr Gazdík. Sice prý neví, kolik lidí po nahlédnutí do registru poslalo na ministerstvo podnět, ale v každém případě trvá na tom, že by se lidé při nahlížení do registru měli identifikovat, aby byla jasná stopa.
„Ono to sice nezabrání tomu, aby se o tom lidé v hospodě bavili, ale myslím, že většina lidí, pokud by se museli identifikovat, podněty dávat nepůjde,“ řekl Právu Gazdík.
Konkrétní jména politiků, kteří se mohli dopustit přestupku, resort nesděluje. Podle informací tiskového odboru resortu ale nejvíc hříšníků, a to celkem 6248, je mezi starosty, místostarosty, členy rady obce nebo kraje a členy zastupitelstva obce nebo kraje. V drtivé většině případů pochybili daní funkcionáři tím, že nepodali oznámení, jak každoroční průběžné, tak vstupní nebo výstupní.
V 71 případech došlo k postoupení správnímu orgánu kvůli podezření na uvedení zjevně nepřesných, neúplných či nepravdivých údajů v oznámeních.
„Naprostá většina případů, které přestupkovým orgánům postoupíme, končí rozhodnutím o přestupku, přičemž zpravidla jsou ukládány správní tresty ve formě pokuty 1000 Kč nebo 2000 Kč, výjimkou ale není ani forma napomenutí,“ potvrdil slova starosty Blahy mluvčí spravedlnosti Vladimír Řepka. Poznamenal, že součástí rozhodnutí o přestupku bývá také povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.
Ministr Kněžínek potvrdil, že resort chystá analýzu situace, která by se soustředila na počet řešených případů, o jaké přestupky jde nejčastěji, jak byly řešeny a s jakým výsledkem. Hotova by mohla být v druhé polovině roku. Z jejího vyhodnocení by mohly vzejít změny zákona.
„Nejsem zcela proti tzv. příkaznímu řízení, ale to by vyžadovalo novelu zákona o střetu zájmů, přičemž stále nevíme, jak rozhodne o stížnosti Ústavní soud,“ dodal Kněžínek.