Letos ještě za pacienty zaplatí, příští rok už ale mohou být pojišťovny na suchu

„Letos můžeme garantovat, že každá péče, která bude poskytnuta našim klientům, bude včas zaplacena. Lidé se nemusí ničeho bát,“ ujistil prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „Otázkou je, jak dopadne rok 2025. Tam garance už dát nemůžeme,“ řekl Novinkám a Právu.

Ekonomové dlouhodobě tvrdí, že není možné udržet stávající objem hrazené péče v dnešním rozsahu, protože příjmy z výběru pojistného rostou pomaleji než výdaje za péči. Stoupají hlavně náklady na novou léčbu vzácných onemocnění, inovativní léky a akutní péči.

„Obavy zaměstnaneckých zdravotnicích pojišťoven pokládám za opodstatněné a divím se, že jejich hlas není víc slyšet,“ řekl Novinkám a Právu Pavel Vepřek, konzultant ve zdravotnictví, dříve poradce ministra a šéf Fakultní nemocnice v Motole. Letos se podle něj ještě nic dít nebude, bolet to bude za dva roky.

Problémy pojišťoven mají více příčin, tu hlavní vidí v přímé kontrole ze strany politiků a zdravotnických podnikatelů. Systém narušují i zásahy ministerstva zdravotnictví do úhrad bez ohledu na to, jaké jsou možnosti pojišťoven.

Na to už dříve upozorňoval i resort financí. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) finanční problémy nemá. Koncem roku očekává na účtech 35 miliard. Podstatně hůř je na tom ale šestice pojišťoven sdružená pod svazem.

Dvěma pojišťovnám zbude k 31. 12. 2024 podle plánů jen několik stovek milionů korun. S více než čtyřmi miliardami korun počítá Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, se třemi miliardami Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a víc než miliardou Revírní bratrská a Oborová zdravotní pojišťovna.

Rezervy ale mohou příští rok dojít. Pokud porostou výdaje za péči dál stejným tempem, za dva roky budou zůstatky na účtech pojišťoven čítat minus 46 miliard.

Podle Friedricha by to vyústilo ve „finanční katastrofu“ na přelomu roku 2025 a 2026.

„Už v roce 2025 budou zůstatky ve fondech jen 14,9 miliardy korun. Když si vezmeme, že se nerovnoměrně rozdělí mezi mnoho fondů u sedmi pojišťoven, jsme fakticky na nule,“ řekl šéf svazu. „V roce 2026 tu budeme mít desítky miliard korun nekrytých závazků,“ dodal.

Podobné krizi s plněním závazků čelila VZP před třinácti lety. Vedlo to ke zpožďování plateb nemocnicím, což vyvolalo řetězovou reakci. Některé pak neměly peníze na včasné splacení faktur za léky a materiál, v okresech chyběly peníze na platy pro lékaře a zdravotníky.

To hrozí i teď. „Podle mě by následoval dominový efekt. Začaly by se zpožďovat platby dodavatelům nemocnic. Asi by se to netýkalo zaměstnanců,“ odhadl předseda Asociace nemocnic Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice v Motole. Zhruba polovina rozpočtu většiny nemocnic jde na platy, na ty podle něj sáhnout nelze. Stejně tak na výdaje za energie a služby.

I Vepřek varuje před krizí, která by mohla po zpožďování plateb nastat. „Poskytovatelé s neproplacenými fakturami se tentokrát již zcela bez skrupulí pustí do vybírání peněz od pacientů, počet pojišťoven bude klesat a obávám se, že skončíme u státního monopolu se všemi jeho známými nectnostmi a kvalitními službami pro ty, kteří si je mohou dovolit,“ odhadl.

Ludvík takový vývoj neočekává. Výnos z poplatků by podle něj nebyl pro velké nemocnice příliš významný.

Problémy hrozí příští rok Vojenské zdravotní pojišťovně. Faktury po splatnosti se předběžně odhadují na 1,4 miliardy korun. S výhledem na další rok v deficitu očekává ekonomický ředitel pojišťovny Pavel Kolář „vysoké závazky po splatnosti“ v příštím a přespříštím roce. Pokud se nic nezmění. „Tato situace se bude muset řešit, a to již v roce 2024, z pohledu celého systému veřejného zdravotního pojištění,“ řekl. Dopad na pacienty vyloučil.

Kolapsu může zabránit ministerstvo zdravotnictví. Tím, že příští rok zvýší úhrady za péči jen decentně, asi o dvě procenta a systém upraví.

Celkové příjmy letos odhadují pojišťovny na 502,6 miliardy korun, výdaje ale přesáhnou 510 miliard. Přibližně desetimiliardový deficit mají pokrýt rezervy. Do těch se ale sáhlo už několikrát. V rezervním fondu zbývá pojišťovnám necelých šest miliard, na důležitějším základním fondu dalších asi 19 miliard korun. Ještě před dvěma lety to bylo 25 miliard.