Článek
Dodala, že změna času vadí i dětem. „Malé děti se musejí až pět dní adaptovat, což je problém i u školáků, zejména prvňáků a druháků. Jsou unavenější, protože musí vstávat o hodinu dříve. A to ani nemluvím o ranním stresu v rodinách. Čas by měl být jeden a neměl by se střídat,“ uvedla Cabrnochová.
Naopak profesor Karel Šonka z neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze soudí, že střídání letního a zimního času tolik nevadí. „Mnohem více má vliv na život a kvalitní spánek hektický nepravidelný denní režim lidí, stres, nedostatek odpočinku. Osobně nejsem proti letnímu času, ba dokonce by mohl být nastálo,“ řekl Právu.
Lidé by se podle jeho slov měli spíše zamyslet, zda třeba nepoužívají počítače dlouho do noci a podobně. I v důsledku toho někteří trpí nespavostí nebo usínají dlouho po půlnoci a přes den jsou pak malátní.
Vliv na psychiku
Jinak vnímá posun času Ivan B., 56letý klient psychiatrické ordinace Bronislava Kobedy v Praze. „Narušení určitých pevně daných rituálů má vždycky vliv na psychiku. Nehledě na to, že v prvních dnech jde při změně času také o posun světelnosti všedního dne, a i na to je řada lidí dost citlivá. Může to rozhodit na hodně dlouho,” poznamenává.
Klinický psycholog doktor Martin Kořán z pražské Nemocnice Na Homolce k tomu dodává, že někteří lidé se střídáním času mohou mít psychické problémy. „Ono se řekne jedna hodina sem, jedna hodina tam, ale určitá zátěž pro organismus to je.“
Posun času o hodinu dříve se také odehrává v období, kdy hodně lidí má chřipku. Tělo i mysl by měly odpočívat, a i změna denního rytmu může přispět k pocitům únavy.
Jak si tedy změnu času alespoň trochu zpříjemnit? „Nejlepším startem do dne je sklenice vody a vyvážená snídaně, která nám dá energii do celého dne,“ říká nutriční specialistka Incare polikliniky Budějovická v Praze Jana Svitálková. Podle ní nás kromě jídla po ránu může nastartovat i pohyb. Vyplaví se endorfiny a budeme mít lepší náladu.
